Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polsku se daří. Zlepšil se výběr daní a klesl státní deficit

Varšava
Varšava
Foto: Pixabay

Varšava - Schodek vládních financí letos klesl na 50 miliard zlotých. Může za to lepší výběr daní v zemi.

V rozhovoru s agenturou Reuters to dnes prohlásila náměstkyně ministra financí Teresa Czerwińská. "Předpokládáme, že v následujících měsících bude centrální rozpočet schodkový kvůli financování investic a růstu výdajů typických pro čtvrté čtvrtletí," uvedla Czerwińská. Podle jejího názoru bude letošní deficit oproti předpokladům nižší a podstatně pod 50 miliardami zlotých. Limit pro rok 2017 je stanoven na 59,3 miliardy.

V letošním prvním pololetí byly finance centrální vlády v přebytku téměř šesti miliard zlotých, což je nejlepší výsledek od počátku 90. let. Vláda to přičítá nejen zlepšení ve výběru daní, ale také ekonomickému rozvoji.

Ekonomové oslovení agenturou Reuters předpokládají, že celkový rozpočet, který zahrnuje i bilance místních vlád a státních úřadů, se letos zvýší na 2,6 procenta hrubého domácího produktu z 2,4 procenta vloni.

Témata:  Polsko daně státní rozpočet

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.