Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mají se Češi hůř než dřív? Tohle si lidé skutečně myslí

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: EuroZprávy.cz

Praha - V posledních dvou letech přibývá v Česku lidí s pocitem, že si za své příjmy mohou koupit meziročně méně věcí či služeb. Vyplývá to z lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Že se reálné příjmy jejich domácnosti proti loňsku zhoršily, si myslí 38 procent lidí, zatímco před dvěma lety to bylo 30 procent Čechů.

Nejhorší byla za posledních 25 let situace v roce 2013, kdy si myslelo 68 procent lidí, že se jejich kupní síla meziročně zhoršila. Od té doby negativních hodnocení vytrvale ubývalo až na předloňských 30 procent. Loni a letos začal podíl těchto názorů opět růst, ale v převaze jsou stále Češi, podle kterých se reálné příjmy meziročně nezměnily. Tento názor má nyní zhruba polovina dotázaných.

Lidé, kteří mají pocit, že si za své příjmy mohou dovolit více zboží a služeb, jsou každoročně v menšině. Letos jich bylo 12 procent a za posledních 25 let podíl pozitivních názorů nikdy nepřesáhl 15 procent.

Za poslední dva roky vzrostl také podíl lidí očekávajících další zhoršování reálných příjmů. Čechů, podle kterých budou letos příjmy jejich domácností stačit na méně věcí než loni, je 50 procent. Naopak zlepšení reálných příjmů čeká osm procent dotázaných.

Témata:  Češi peníze

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 4:00

Předpověď počasí na poslední březnový víkend. Deštník se bude hodit

Poslední březnový víkend přinese oproti tomu probíhajícímu chladnější a nevlídnější počasí. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Maximální teploty se ani nepřiblíží dvouciferným hodnotám.  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.