Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU zvažuje protiútok proti Trumpovu clu

Sídlo Evropského parlamentu
Sídlo Evropského parlamentu
Foto: Pixabay

Brusel - Evropská unie zvažuje zavedení cel ve výši 25 procent na dovoz průmyslové i zemědělské produkce z USA v hodnotě kolem 3,5 miliardy dolarů (přes 72 miliardy Kč) v případě, že prezident USA Donald Trump provede svůj plán a uvalí cla na dovoz oceli a hliníku.

Evropská komise prohlásila, že na navrhované americké dovozní clo 25 procent na ocel a deseti procent na hliník bude reagovat tvrdě. Hodlá se rovněž připojit k ostatním a napadnout americká cla na půdě Světové obchodní organizace (WTO). EK sdělila, že zvažuje obranná opatření, k nimž sáhla naposledy v roce 2002, aby Evropu zachránila před záplavou hliníku a oceli, která jí kvůli americkému kroku hrozí. V roce 2002 uvalil cla na evropskou ocel tehdejší prezident George Bush mladší.

Oficiálním důvodem USA pro zavedení cel je národní bezpečnost, podle EU jde spíš o to, že potřeba zbrojařského sektoru představuje jen tři procenta americké produkce a zamýšlená opatření mají chránit domácí výrobce a jsou čirým ochranářstvím.

V loňském roce činila hodnota vývozu oceli do USA 5,3 miliardy eur (134,7 miliardy Kč) a hliníku 1,1 miliardy eur. U některých typů oceli USA nemohou podle zdrojů agentury Reuters prokázat, že vloni došlo ke zvýšení dovozu, a to znamená, že na ně nebude možné uplatňovat ochranná opatření. Export těchto typů z EU činil 2,8 miliardy eur (3,5 miliardy dolarů).

Témata:  EU clo Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 10:53

Čeští vojáci se stáhli z Iráku. Podobně reagovalo i Polsko

Někteří zahraniční vojáci se v uplynulých dnech stáhli z Iráku. Příslušníky odvolaly například armády České republiky a Polska. Důvodem je současná komplikovaná bezpečnostní situace na Blízkém východě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.