Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecké banky by mohly přijít až o 15,5 miliardy eur

Řecko
Řecko
Foto: Pixabay

Frankfurt - Čtyři největší banky v Řecku by za nejméně příznivých podmínek na trhu mohly do roku 2020 přijít asi o 15,5 miliardy eur (téměř 395 miliard Kč). Ukázal to výsledek zátěžového testu, o němž dnes informovala Evropská centrální banka (ECB). Částka odpovídá poklesu kapitálové přiměřenosti o devět procentních bodů.

Ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 by se v případě ústavu Alpha Bank snížil o 8,56 procentního bodu na 9,69 procenta, v případě Eurobank by pokles činil 8,68 bodu na 6,75 procenta, u National Bank of Greece o 9,56 bodu na 6,92 procenta a u banky Piraeus by to bylo 8,95 bodu na 5,90 procenta.

V letošním roce se uskuteční i širší zátěžový test evropských bank. ECB ale chtěla výsledek řeckých bank oznámit dříve, protože Řecko se chystá v létě opustit třetí záchranný program. V jeho rámci mělo od věřitelů získat během tří let celkem 86 miliard eur (2,2 bilionu Kč).

Vzhledem k tomu, že část peněz určených na rekapitalizaci bank ještě zbývá, činitelé ECB argumentují tím, že rychlejší zátěžový test byl nutný pro případ, že by se zjistil nedostatek kapitálu. Atény by tedy měly ještě dost času na to, aby případnou rekapitalizaci dokončily dřív, než platnost záchranného programu v srpnu skončí.

Výsledek testu, který byl dnes zveřejněn, nedává odpověď na otázku, zda by ta která banka v krizové situaci přežila, nebo zkrachovala. Společně s dalšími informacemi slouží k hodnocení celkové finanční situace bankovních domů.

Témata:  Řecko banky ekonomika

Související

Aktuálně se děje

2. března 2026 10:03

Martin Dejdar promluvil o projektu. Prozradil, co bylo nejhorší

Martin Dejdar oslaví za necelých 14 dní další narozeniny. Významným oslavencem byl v loňském roce, kdy měl kulaté šedesátiny. Dárek si k nim nadělil sám. A odvaha slavnému herci opravdu nechyběla.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.