Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet Slováků ohrožených chudobou se zmenšil, východ země je na tom hůř

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Bratislava - Míra ohrožení chudobou na Slovensku se loni po předchozím růstu snížila, v zemi pod Tatrami ale přetrvávají značné regionální rozdíly. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil slovenský statistický úřad.

Podíl obyvatel pětimilionového Slovenska s nízkými příjmy klesl loni na 12,4 procenta z předloňských 12,7 procenta. Riziko chudoby na Slovensku tak loni ohrožovalo zhruba 650.000 osob, o rok dříve to bylo 670.000 obyvatel. Nejčastěji jde o nezaměstnané a početné rodiny.

Míra ohrožení chudobou určuje podíl lidí, jejichž příjem nedosahuje 60 procent národního mediánu, který rozděluje obyvatele z hlediska příjmů na poloviny. Na Slovensku se tak pod hranici chudoby loni dostal jednotlivec s měsíčním příjmem nižším než necelých 360 eur (9215 Kč), o rok dříve to bylo 348 eur (8910 korun). Zmiňovaná částka odpovídá téměř dvěma pětinám průměrné mzdy na Slovensku.

Z regionálního hlediska nejnižší riziko chudoby na Slovensku je v Bratislavském kraji, který má nejvyšší životní úroveň v zemi, na opačné straně žebříčku jsou regiony na východě Slovenska.

Životní úroveň na Slovensku sice zaostává za vyspělými zeměmi západní Evropy, v EU se Slovensko podle dřívějších údajů řadí mezi státy s nejnižší mírou rizika chudoby. Ukazatel, který závisí na výši příjmů sledovaných rodin, se ovšem počítá v každé zemi samostatně a závisí na příjmové nerovnosti domácností.

Témata:  chudoba Slovensko ekonomika peníze

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí o víkendu bude opět tropické, ukazuje předpověď

O víkendu nás opět čeká tropické počasí. Podle ČHMÚ.cz denní maxima překonají třicítky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.