Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet Slováků ohrožených chudobou se zmenšil, východ země je na tom hůř

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Bratislava - Míra ohrožení chudobou na Slovensku se loni po předchozím růstu snížila, v zemi pod Tatrami ale přetrvávají značné regionální rozdíly. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil slovenský statistický úřad.

Podíl obyvatel pětimilionového Slovenska s nízkými příjmy klesl loni na 12,4 procenta z předloňských 12,7 procenta. Riziko chudoby na Slovensku tak loni ohrožovalo zhruba 650.000 osob, o rok dříve to bylo 670.000 obyvatel. Nejčastěji jde o nezaměstnané a početné rodiny.

Míra ohrožení chudobou určuje podíl lidí, jejichž příjem nedosahuje 60 procent národního mediánu, který rozděluje obyvatele z hlediska příjmů na poloviny. Na Slovensku se tak pod hranici chudoby loni dostal jednotlivec s měsíčním příjmem nižším než necelých 360 eur (9215 Kč), o rok dříve to bylo 348 eur (8910 korun). Zmiňovaná částka odpovídá téměř dvěma pětinám průměrné mzdy na Slovensku.

Z regionálního hlediska nejnižší riziko chudoby na Slovensku je v Bratislavském kraji, který má nejvyšší životní úroveň v zemi, na opačné straně žebříčku jsou regiony na východě Slovenska.

Životní úroveň na Slovensku sice zaostává za vyspělými zeměmi západní Evropy, v EU se Slovensko podle dřívějších údajů řadí mezi státy s nejnižší mírou rizika chudoby. Ukazatel, který závisí na výši příjmů sledovaných rodin, se ovšem počítá v každé zemi samostatně a závisí na příjmové nerovnosti domácností.

Témata:  chudoba Slovensko ekonomika peníze

Související

Aktuálně se děje

26. února 2026 20:51

Itálii to nestačilo. Chce opět pořádat olympiádu

Itálie po úspěšném uspořádání zimních olympijských her v Miláně a Cortině d’Ampezzo vážně uvažuje o další ambiciózní kandidatuře. Úspěch nedávného sportovního svátku totiž v zemi vyvolal vlnu národní hrdosti, která vytlačila původní skepsi. Italové jsou nadšení z organizačního zvládnutí akce i ze zisku třiceti medailí, což zemi vyneslo celkové třetí místo za Norskem a USA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.