Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bič na energošmejdy: K deklaraci o ochraně zákazníků přistoupila většina trhu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

K deklaraci na ochranu zákazníků proti takzvaným energetickým šmejdům se zatím přidalo 14 dodavatelů energií, kteří pokrývají přes 80 procent trhu. ČTK to sdělil Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR), který vznik dokumentu společně s ministerstvem průmyslu a obchodu, Českou obchodní inspekcí (ČOI) a Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) inicioval. V materiálu se jednotlivé společnosti zavázaly k dodržování pravidel, která mají přispět ke kultivaci prodeje energií v Česku. V platnost dokument vstoupí od začátku července.

"Neexistuje důvod, proč se někdo, kdo se chová při prodeji energií slušně, nemohl k dodržování této deklarace přihlásit. Pevně věřím, že se počet signatářů ještě zvýší," uvedl prezident SOCR ČR Tomáš Prouza. Na českém trhu působí aktuálně 70 až 80 dodavatelů energií, řada z nich má ale jen několik stovek odběratelů. Každý rok několik z nich činnost ukončí a někteří naopak přibudou. Podle analytiků bude prodejců energií v Česku v nadcházejících letech postupně ubývat, trh se bude konsolidovat.

Obsah deklarace lze shrnout do tří klíčových oblastí: transparentní komunikace se zákazníkem, jednoznačné a férové podmínky smluvního vztahu a kontrola a regulace fungování zprostředkovatelů prodeje energií.

SOCR ČR upozornil, že přestože je přistoupení k dokumentu dobrovolným závazkem, jde o takzvaný veřejný příslib. V praxi to znamená, že ČOI a ERÚ budou dodržování pravidel obsažených v deklaraci kontrolovat a jejich porušení pokutovat. Porušení tohoto dobrovolného závazku bude také spojené s postihem v podobě medializace nekalého chování firmy, dodal svaz.

"Česká obchodní inspekce po podepsání deklarace ze strany zprostředkovatele, který její podmínky ani poté nebude dodržovat, může takové jednání vyhodnotit v krajním případě jako nekalou obchodní praktiku a uložit sankci až do výše pěti milionů korun," uvedl ústřední ředitel obchodní inspekce Mojmír Bezecný.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v dubnu uvedlo, že pro boj s takzvanými energetickými šmejdy využije zákon o ochraně spotřebitele. Novela by měla platit od začátku příštího roku. Omezí například maximální délku trvání smlouvy na dobu určitou mezi obchodníkem a spotřebitelem na 36 měsíců. Aktuálně je tato doba neomezená. Po uplynutí 36 měsíců bude nově automaticky považována za smlouvu na dobu neurčitou. Zákazník podle něj dále dostane možnost vypovědět smlouvu na dobu určitou s automatickým prodloužením závazku kdykoli do 15. dne před uplynutím sjednané doby.

Další novinkou je zákaz sankcí plynoucích z automatického ukončení smluv. Míří například na praxi, kdy prodejci zákazníkům vnucovali například LED žárovky a v případě vypovězení smlouvy o dodávkách energie požadovali za tyto takzvané dárky zdarma uhrazení sankcí. Novela rovněž zavádí právo zákazníka na bezodkladné písemné vyhotovení smlouvy a na poskytnutí kopie smlouvy či souhrnu podstatných náležitostí smlouvy. Platnost plných mocí bude omezena pouze na šest měsíců.

Témata:  šmejdi, podvodní prodejci energetika Tomáš Prouza

Související

Aktuálně se děje

25. února 2026 8:42

Trump v projevu ke stavu Unie vyzdvihoval úspěchy a varoval Írán

Americký prezident Donald Trump v rekordně dlouhém projevu ke stavu Unie vyzdvihoval zlepšený výkon ekonomiky. Šéf Bílého domu se soustředil zejména na domácí témata, ocenil také Národní gardu či vítězný tým ledních hokejistů, který v neděli získal zlato na zimních olympijských hrách. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.