Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČEZ spustil mezinárodní investiční arbitráž. Nelíbí se jím zásahy bulharských institucí

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - ČEZ dnes zahájil mezinárodní investiční arbitráž proti Bulharsku. Rozhodl se tak po řadě zásahů tamních institucí poškozujících podnikání české energetické společností a v důsledku dlouhodobě se nezlepšující kritické situace na energetickém trhu v Bulharsku.

ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost zde obsluhuje přibližně tři miliony zákazníků, zejména v západní části Bulharska. Firma zde vlastní i další aktiva, mimo jiné i černouhelnou elektrárnu ve Varně, jejíž provoz byl v lednu 2015 pozastaven.

Loni v květnu dostal ČEZ od bulharského antimonopolního úřadu pokutu 1,24 milionu leva (17,1 milionu Kč) za zneužití dominantního postavení na trhu. O měsíc později úřad udělil za zneužití dominantního postavení pokuty místním distributorům energie, jejichž vlastníky jsou české společnosti ČEZ a Energo-Pro a rakouská EVN. Distributoři podle úřadu stanovili nepřiměřeně vysoké ceny za užívání nízkonapěťové rozvodné sítě, čímž byla omezena konkurence.

ČEZ dnes uvedl, že opakovaně vyzýval bulharskou vládu k urychlené nápravě současného stavu a kompenzaci vzniklých škod. Připomněl, že v listopadu loňského roku zaslal bulharské vládě formální předžalobní výzvu, ve které žádal o vyřešení sporu smírčí cestou a vyhradil si právo zahájit investiční arbitráž. Bulharská strana podle firmy možnost řešení sporu smírčí cestou během této doby nevyužila.

Témata:  ČEZ Bulharsko

Související

Aktuálně se děje

26. března 2026 21:59

Horor se šťastným koncem. Saláková odhalila, kde našli jejího tatínka

Michaela Saláková na tento březnový týden jen tak nezapomene. Velmi se totiž strachovala o svého tatínka, který se ztratil v zahraničí. Dokonce se ukázalo, že ho našli v jiné evropské zemi než byla ta, kam měl namířeno. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.