Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Banky: Německo bude čelit recesi, když se zastaví dodávky ruského plynu a ropy

Německo, ilustrační foto
Německo, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Německá ekonomika závislá na ruských energiích bude čelit hluboké recesi, pokud se zastaví dodávky ruského plynu a ropy. Na svém webu před tím varuje německá bankovní lobby BDB. Podle hlavy BDB a zároveň šéfa Deutsche Bank Christiana Sewinga německé banky letos kvůli válce na Ukrajině očekávají prudké oslabení hospodářského růstu na zhruba dvě procenta.

"Situace by byla ještě horší, kdyby byl zastaven dovoz nebo dodávky ruské ropy a zemního plynu. Výrazná recese v Německu by pak byla prakticky nevyhnutelná," řekl Sewing. "Otázka vládní pomoci pro společnosti a sektory by se pak stala ještě naléhavější," dodal a znovu vyzval Evropskou centrální banku (ECB), aby zasáhla proti inflaci.

ECB by podle Sewinga měla ukončit svůj program nákupů aktiv a vyslat signál ohledně úrokových sazeb, jejichž zvyšováním se dá s inflací bojovat. "Signál je urgentně zapotřebí," řekl Sewing.

ECB usiluje o to, aby inflace v eurozóně ve střednědobém horizontu činila dvě procenta. V březnu ale byla míra inflace v zemích platících eurem na rekordních 7,5 procenta. V Německu, které je největší ekonomikou eurozóny, vystoupila minulý měsíc na 7,3 procenta a byla nejvýše od znovusjednocení země v roce 1990.

Studie poradenské společnosti Deloitte, o které píše na svém webu týdeník Der Spiegel, varuje dokonce před nejhorší poválečnou inflací. Ta by podle ní mohla nastat, pokud by se boje na Ukrajině protáhly hluboko do příštího roku. V takovém případě by německá ekonomika, která loni rostla o 2,9 procenta a na níž je závislá řada českých firem, letos přidala jen 0,6 procenta, zatímco inflace by se vyšplhala na 8,3 procenta.

Tak rychle se ceny v Německu nezvyšovaly zatím nikdy od druhé světové války. Přes sedm procent se dostaly jen v 50. letech a v důsledku ropné krize z roku 1973.

Vývoj nastíněný společností Deloitte se blíží stagflaci. Tak ekonomové označují situaci, kdy ekonomika stagnuje a zároveň je vysoká inflace.

Jak se bude vyvíjet ekonomika Ruska? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  Německo ekonomika

Aktuálně se děje

24. dubna 2024 16:59

Kreml chce zatlačit Ukrajince hlouběji, obává se střel ATACMS

V případě, že Kyjev získá od Spojených států taktické balistické střely ATACMS s delším doletem, Rusko bude nuceno provést hlubší vojenské akce proti ukrajinským silám a rozšířit tzv. nárazníkovou zónu.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy