Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Británie bude podle ekonomů potřebovat výrazné zvýšení daní

Londýn
Londýn
Foto: Pixabay

Británie by musela zvýšit příjmy z daní o dalších 60 miliard liber (1,8 bilionu Kč) ročně, pokud by ministr financí Rishi Sunak chtěl kompenzovat ztráty způsobené pandemií nemoci covid-19. Uvedl to dnes nezávislý Institut pro fiskální studie (IFS). Zatím je však podle něj na takový krok brzy.

Sunak v tomto fiskálním roce povolil mimořádné výdaje a daňové škrty za více než 280 miliard liber. Británie má kvůli tomu vykázat rozpočtový deficit 400 miliard liber, což bude největší schodek v době míru. Prognóza vypracovaná pro IFS podle americké banky Citi odhaduje, že deficit do fiskálního roku 2024/2025 klesne na 130 miliard liber. To je stále více než dvojnásobek ve srovnání s dobou před pandemií, poznamenala agentura Reuters.

Sunak by měl 3. března nastínit, jak hodlá řešit ničivé dopady pandemie. Ta způsobila, že vláda si půjčuje nejvíce v mírových dobách a přiměla ministra, aby zhruba za rok, co je ve funkci, vydal už 13 mimořádných prohlášení.

Nejistota ohledně toho, zda pandemie začne ustupovat, nebo znovu vzplane, podle institutu znamená, že Sunak by se měl prozatím zaměřit na cílená opatření, která zabrání ztrátě pracovních míst a podpoří investice.

Ředitel IFS Paul Johnson se domnívá, že nyní by se měl Sunak soustředit na podporu a oživení. Velké zvýšení daní v budoucnosti je podle něj vysoce pravděpodobné, avšak nikoli nevyhnutelné. Je potřeba, aby Sunak začal postupně rušit plošná podpůrná opatření a pomohl spíše mladším a chudším lidem.

Sunak by měl také zajistit více peněz do zdravotnictví, vzdělání, spravedlnosti a místních samospráv, aby se podařilo zvládnout dopady pandemie a dlouhodobější problémy související s brexitem a snahou o přechod k ekonomii s nulovými emisemi oxidu uhličitého.

Případné zvýšení daňových příjmů by se zřejmě rozdělilo mezi různé daně. Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona v době volební kampaně v roce 2019 vyloučila zvýšení hlavní sazby daně z příjmů, daně z přidané hodnoty (DPH) nebo sociálního a zdravotního pojištění.

Ve fiskálním roce 2019/2020 vláda podle britského statistického úřadu získala na daních z příjmů 197 miliard liber a z národního pojištění 145 miliard liber. Tyto daně činily více než 40 procent z celkových příjmů. Rozpočet na rok 2020/2021 podle serveru Statista.com předpokládá, že získá z daní z příjmů 208 miliard liber a dalších 161 miliard liber z DPH.

Témata:  Velká Británie daně ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.