Ceny energií se i přes současné zlevňování na trhu už nevrátí na svou předkrizovou úroveň. V příštím roce by se ale podle aktuálních odhadů měly burzovní ceny elektřiny a plynu pohybovat nejspíš pod stávajícím vládním cenovým limitem. Rozhodující pro další vývoj bude letošní rok. Novinářům to dnes řekli náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla a člen představenstva a ředitel marketingu Centropol Energy Jiří Matoušek.
Vláda pro letošní rok stanovila cenové maximum pro elektřinu na 5000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) bez DPH a pro plyn na 2500 korun za jednu MWh.
Ceny energií na evropských burzách v posledních týdnech klesaly o desítky procent. Zatímco v prosinci loňského roku stála jedna megawatthodina elektřiny kolem 375 eur (asi 9000 Kč), nyní je cena 165 eur (cca 4000 Kč). Cena plynu ve stejném období spadla ze 156 eur (3750 Kč) na současných 65 eur (1570 Kč).
Podle Centropolu však tak výrazné zlevňování už do budoucna nelze očekávat. "Ceny, jaké jsme znávali před krizí, se už nevrátí," řekl Matoušek. Před zhruba třemi roky podle něj firma nakupovala energie za ceny několikanásobně nižší, než jsou na burze v současnosti. Důvodem byla dlouhodobá převaha nabídky nad poptávkou. V současnosti je však podle Matouška situace opačná.
Matoušek tak odhaduje, že se ceny elektřiny pro příští rok budou pohybovat mezi 120 až 220 euro za MWh (2880 až 5280 Kč), u plynu od 50 do 75 eur za MWh (1200 až 1800 Kč). Neděla podotkl, že při pozitivním vývoji by mohly být ceny v první polovině zmíněných rozmezí.
Letošní rok bude podle náměstka i Matouška na energetickém trhu nadále velmi specifický. Někteří dodavatelé v minulých dnech představili první nabídky s cenami energií mírně pod vládním limitem, většinou s dlouhodobou fixací. Analytici očekávají, že těchto nabídek bude postupně přibývat. Jak výrazné ovšem může být zlevnění nelze podle nich odhadovat.
Energetický trh čekají podle Neděly změny. Ministerstvo průmyslu a obchodu se podle něj chce v letošním roce zaměřit na několik oblastí. Jednou z nich jsou například tarifní systémy, které by měly spravedlivěji rozdělovat náklady podle charakteru odběrů. Dalším cílem bude také zajištění větší odolnosti energetického trhu. Stát také připravuje aktualizaci své energetické politiky s důrazem na jadernou energetiku. Od příštího roku je v plánu také instalace průběhového měření, které by mělo být do roku 2027 u spotřeb nad šest MWh ročně. V přípravě jsou také další legislativní změny.
Témata: energetika
Související
29. listopadu 2024 17:18
27. listopadu 2024 20:05
18. listopadu 2024 12:56
12. listopadu 2024 6:10
11. listopadu 2024 19:12