Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi se mají dobře? Statistiky ukázaly, jak špatně na tom jsou

CZK
CZK
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen v červenci vzrostly o 10,5 miliardy korun na téměř 1,704 bilionu Kč. Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku byly vyšší o 104,7 miliardy korun. Letos v červenci vzrostlo také zadlužení nefinančních podniků. Meziměsíčně stouplo o 13,6 miliardy na 1,129 bilionu korun. V meziročním srovnání dlužily firmy o téměř 36 miliard Kč více.

Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Dluhy domácností rostou nepřetržitě od února 2016. Nejvíce si lidé půjčují na bydlení. Úvěry na bydlení dlouhodobě tvoří zhruba tři čtvrtiny dluhů domácností. "Spotřebitelské úvěry dosáhly ke konci července 2019 výše 253 miliard Kč a meziměsíčně vzrostly o jedno procento," uvedla ČNB.

Zadlužení firem má kolísavý vývoj. V lednu, březnu, dubnu a květnu meziměsíčně rostlo. Naopak v únoru a červnu klesalo.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spořitelní družstva.

Témata:  dluhy domácností dluhy ČNB

Související

Aktuálně se děje

17. února 2026 10:01

Ideál tam byl, ale vytratil se. Stropnický promluvil o dnešním hnutí ANO

Možná si ještě vzpomínáte na billboardy, na nichž Andreji Babišovi sekundoval Martin Stropnický. Známý herec a diplomat byl svého času součástí hnutí ANO. Dnes už to neplatí. Co Stropnický říká na dnešní českou politiku? 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační foto

Digitální doba paradoxně přeje tisku. Proč firmy znovu objevují kouzlo papírového plánování?

Žijeme v cloudu. Sdílíme kalendáře v Outlooku, úkoly sázíme do Asany a porady řešíme přes Teamsy. Na první pohled by se mohlo zdát, že papír v kanceláři skončil někdy v devadesátkách. Jenže realita je jiná. Do boardroomů i kreativních hubů se ve velkém vrací „retro“ prvek – tištěné plánovací kalendáře. A není to z nostalgie. Je to čistý pragmatismus.