Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl stoupnout z loňských 41,9 procenta HDP na 44,2 procenta letos a 46 procent příští rok. V únoru centrální banka počítala letos s 42,8 procenta HDP a příští rok s 44,6 procenta.

Zhoršení odhadu souvisí mimo jiné s výrazným snížením odhadu růstu ekonomiky v letošním roce. V prognóze, kterou ČNB představila ve čtvrtek, totiž očekává letos růst ekonomky jen o 0,8 procenta. V únoru odhady počítaly s tříprocentním růstem české ekonomky. Zároveň ČNB výrazně zhoršila odhad vývoje inflace, tu nově letos čeká na průměrných 13,1 procenta.

Ministerstvo financí ve své dubnové prognóze čeká letos pokles deficitu veřejných financí na 4,5 procenta HDP. Schodek by měl přitom klesat i v dalších letech. Zadlužení veřejných financí by pak mělo podle ministerstva financí (MF) stoupnout ke konci letošního roku na 42,7 procenta HDP. MF počítá letos s ekonomickým růstem o 1,2 procenta a inflací 12,3 procenta.

Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale předloni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat loni ohlásila až na začátek roku 2023.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

ČNB také ve čtvrtek rozhodla o zvýšení úrokových sazeb na 5,75 %. Podle ekonomky Jany Mückové z investiční skupiny LOGeco se tak snaží zodpovědně bojovat s inflací.

"Sice to bude mít krátkodobě negativní vliv na vývoj HDP, ale dlouhodobě by to pro české hospodářství nemělo mít výrazně negativní účinek. Bojovat s inflací je teď pro všechny zodpovědné bankéře důležitější než dopovat hospodářský růst, což potvrdilo i zvýšení základní úrokové míry v USA," poznamenala.

Firmy z Plzeňského kraje se bojí, že vyšší úrokové sazby ČNB omezí prodeje

Řada oslovených firem z Plzeňského kraje se obává, že zvýšení úrokových sazeb může snížit jejich budoucí prodeje kvůli omezení investic odběratelů. Obávají se i zdražení subdodávek. Pro exportéry je nevýhodné posilování koruny plynoucí z vyšších sazeb, zjistila ČTK. Česká národní banka ve čtvrtek zvedla základní úrokovou sazbu na 5,75 procenta, která je tak nejvýš od roku 1999. Firmy z regionu teď dále ještě ohrožují vysoké ceny energií a zdražování vstupních materiálů.

Ředitel a majitel výrobce kompresorů Atmos Chrást Vít Linhart uvedený vývoj očekával, a tak před rokem zafixoval úrokové sazby na většinu úvěrů firmy, takže přímý dopad je omezený, ale nepřímý výrazný. "Zvýšení sazeb vede k posílení koruny, což je pro nás exportéry velmi nepříjemné. Investiční poptávka prudce klesá už od začátku roku a pohyb sazby negativní trend dál prohloubí. Nejvíc mne znepokojuje pokles konkurenceschopnosti evropského průmyslu jako celku, protože mimo Evropu takto dramatická inflace neprobíhá," uvedl.

Podle výrobce hliníkových nápojových plechovek, firmy Ball z Ejpovic a Plzně, bude mít zvyšování úroků dopad na všechny firmy i na domácnosti. V kombinaci se stále se zvyšující inflací a hlavně s růstem cen energií bude podle ředitele Radka Mádra nadcházející období složité pro všechny aktéry na trhu. "Naše společnost je ale stabilní. Ještě během pandemie jsme investovali téměř miliardu korun do provozu v Ejpovicích, v Plzni teď stavíme nový závod za 4,5 miliardy, což je jedna z největších investic v ČR vůbec," řekl. Věří, že velikost a stabilita pomůže i tyto ekonomické výkyvy přestát.

Cena peněz má vliv také na provoz léčebných lázní. "Další velkou zátěží je cena energie. Plán investic jsme už přehodnotili a investice zredukovali," uvedla ředitelka Léčebných lázní Konstantinovy Lázně Dana Jurásková.

Vodárna Plzeň nemusí omezovat investice, protože je financuje z vlastních zdrojů. "U úvěru, který čerpáme, máme fixní úrokovou sazbu a nový úvěr neplánujeme. Naopak je to pro nás přínos, protože máme volné prostředky na termínovaných vkladech, kde nám vydělávají," uvedla mluvčí Dana Veselá. Zvýšení úrokové sazby ale podle ní konkurenceschopnost českých firem snižuje.

"Jelikož naše společnost spadá pod evropskou skupinu Daikin, nevyužíváme úvěru českých bank. Proto na naše investiční záměry nemá vliv úroková sazba ČNB," řekl zástupce plzeňského výrobce klimatizací Daikin.

Podobně je na tom také největší český výrobce keramických obkladů, plzeňský Lasselsberger. Díky skupinovému řízení financí má dlouhodobé úvěry v eurech a žádné v korunách. Takže se nás zvýšení základní úrokové sazby zásadně nedotýká, řekl ekonomický ředitel Vladimír Buzický.

Také Plzeňský Prazdroj, největší pivovar v ČR, má zajištěno financovaní v rámci mateřské skupiny Asahi. "Nemáme tedy financovaní od třetích stran. Výši našich investic ani konkurenceschopnost vůči firmám ze zapadni Evropy kroky ČNB neovlivní," uvedl mluvčí Zdeněk Kovář.

Plzeňské městské dopravní podniky schválené investice omezovat nebudou. V tuto chvíli čerpáme cizí zdroje s fixní úrokovou sazbou na rekonstrukci vozovny Slovany, dodal mluvčí společnosti René Vávro.