Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čeští zaměstnavatelé plánují více nabírat zaměstnance než propouštět

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Čeští zaměstnavatelé plánují i ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku více nabírat zaměstnance než propouštět. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR, jehož výsledky firma dnes zveřejnila na tiskové konferenci.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu 16 procent zaměstnavatelů, naopak šest procent očekává snižování jejich počtu. Na 77 procent oslovených firem uvedlo, že během čtvrtého čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí plus deset procent. V předchozím čtvrtletí to bylo plus sedm procent.

"Většina sektorů plánuje v závěru roku nabírat podobně vysokým tempem, jako tomu bylo v roce 2018. Aktuálně je rekordní počet neobsazených pracovních míst v historii. Pandemie ale zmrazila trh práce a ten se oživuje jen velmi pomalu. Lidé nechtějí dobrovolně měnit zaměstnání a jít do nejistoty," uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Najít větší množství dělníků nebo skladníků je podle ní podobně náročné, jako nábor programátorů. Složitý je nadále nábor zaměstnanců s technickým vzděláním všech úrovní od řemeslníků po strojní a IT inženýry. Extrémně náročné je pro zaměstnavatele nalákat zpět zaměstnance do gastronomie, ubytování a osobních služeb. Ti si většinou našli uplatnění v jiných oborech a z obavy z dalších vln pandemie se nechtějí vrátit do oborů, které byly v pandemii uzavřené, dodala.

Nejsilnější náborové prostředí hlásí zpracovatelský průmysl, který je zároveň největším českým zaměstnavatelem. V tomto sektoru je čistý index 22 procent. Zaměstnavatelé ve stavebnictví hlásí vysoký optimismus s indexem plus 18 procent a ubytování a stravování plus 13 procent.

Nejsilnější náborové plány hlásí velké organizace nad 250 zaměstnanců s indexem plus 21 procent. Střední organizace s 50 až 250 zaměstnanci vykazují index plus devět procent, malé organizace plus osm procent a mikro organizace plus tři procenta.

Zaměstnavatelé ve všech třech regionech jsou optimističtí, nejvíce pak v Praze s indexem plus 17 procent. Index na Moravě a ve Slezsku stejně jako v Čechách dosahuje plus sedmi procent.

Zaměstnavatelé ve 41 ze 43 zemí a oblastí plánují v nadcházejícím čtvrtletí zvyšovat počet zaměstnanců, pouze ve dvou nikoliv. V porovnání s předchozím čtvrtletím náborové plány posílily ve 31 ze 43 zemí, oslabily v deseti a zůstaly beze změny ve dvou. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy pandemie covid-19 byla intenzivní v téměř celém světě, zaměstnavatelé ve všech 43 zemích a oblastech hlásí růst trhu práce.

Nejsilnější trh práce očekávají v příštím čtvrtletí zaměstnavatelé ve Spojených státech, Indii, Kanadě, Nizozemsku, Mexiku a Francii, zatímco nejslabší náborové aktivity hlásí Panama, Jižní Afrika, Singapur, Chorvatsko a Argentina.

Témata:  zaměstnavatelé zaměstnání

Související

Aktuálně se děje

22. února 2026 8:29

Je jasno o prvním cenném kovu z hokeje v Miláně. Slováci končí bez medaile

Poté, co hokejisté Slovenska po pátečním debaklu od USA byli smířeni s tím, že Milán pro ně jejich Nagano nebude, věřili, že se jim podaří pod pěti kruhy obhájit alespoň bronz. Stejně jako v semifinále s Američany i v duelu o bronz naši východní sousedé schytali šestigólový příděl. Bylo to tak Finsko, které si dokráčelo pro svůj historicky pátý olympijský bronz suverénním způsobem, když vyhrálo jasně 6:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.