Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB v květnu „pálila“ své devizové rezervy tempem 4,4 miliardy korun denně, aby ubránila korunu po jmenování Michla guvernérem

Česká národní banka
Česká národní banka
Foto: ČNB

Po jmenování Aleše Michla guvernérem vydala Česká národní banka letos v květnu na obranu koruny celkem zhruba 3,5 miliardy eur, jak plyne z údajů, které dnes zveřejnila. To odpovídá bezmála 87 miliardám korun dle nynějšího kursu.

ČNB začala intervenovat za posílení koruny 12. května, po Michlově jmenování o den dříve. Byla – a stále je – to její teprve druhá intervence za posílení koruny v celém období od roku 2000. První uskutečnila krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos v zimě, jak informuje ekonom Lukáš Kovanda.

Tuzemská centrální banka tedy letos v květnu, od 12. do 31. května, „pálila“ své devizové rezervy tempem zhruba 4,4 miliardy korun denně, aby českou měnu ubránila před výraznějším oslabením. Takové by totiž ještě dále zvýšilo inflační tlaky, neboť by například vedlo ke zdražení pohonných hmot nad rámec současného stavu.

ČNB v intervenci za silnější korunu musela pokračovat také v červnu, kdy vydala odhadem zhruba 90 miliard korun. Ve své intervenci pokračuje i v červenci. Celkový objem intervence už nyní zřejmě přesahuje 200 miliard korun.

Koruna po jmenování Michla guvernérem začala citelně oslabovat, protože uvedl, že hodlá klíčové úrokové sazby ČNB ponechat po nějaký čas na stabilizované úrovni. To si trhy vyložily jako takzvaný holubičí signál – tedy jako signál slabšího odhodlání bojovat s inflací. 

Témata:  ČNB

Související

Aktuálně se děje

4:00

Charakter počasí bude proměnlivý, vyplývá z předpovědi na týden

Počasí v tomto týdnu bude mít střídavý charakter, uvedli meteorologové v předpovědi, kterou v neděli zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Nákupy potravin, ilustrační fotografie.

Komentář

V Perském zálivu nevázne jen ropa. Hrozí inflace u potravin, tvrdí expert

Přes Hormuzský průliv prochází významná část světových dodávek surovin potřebných k výrobě hnojiv, jako je močovina, čpavek nebo síra. Jakmile se tato logistika zkomplikuje, ceny těchto vstupů na světových trzích rostou. Zároveň platí, že výroba hnojiv je silně závislá i na zemním plynu, takže jakékoli napětí, které žene nahoru ceny energií, situaci dál zhoršuje.