Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB v květnu „pálila“ své devizové rezervy tempem 4,4 miliardy korun denně, aby ubránila korunu po jmenování Michla guvernérem

Česká národní banka
Česká národní banka
Foto: ČNB

Po jmenování Aleše Michla guvernérem vydala Česká národní banka letos v květnu na obranu koruny celkem zhruba 3,5 miliardy eur, jak plyne z údajů, které dnes zveřejnila. To odpovídá bezmála 87 miliardám korun dle nynějšího kursu.

ČNB začala intervenovat za posílení koruny 12. května, po Michlově jmenování o den dříve. Byla – a stále je – to její teprve druhá intervence za posílení koruny v celém období od roku 2000. První uskutečnila krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos v zimě, jak informuje ekonom Lukáš Kovanda.

Tuzemská centrální banka tedy letos v květnu, od 12. do 31. května, „pálila“ své devizové rezervy tempem zhruba 4,4 miliardy korun denně, aby českou měnu ubránila před výraznějším oslabením. Takové by totiž ještě dále zvýšilo inflační tlaky, neboť by například vedlo ke zdražení pohonných hmot nad rámec současného stavu.

ČNB v intervenci za silnější korunu musela pokračovat také v červnu, kdy vydala odhadem zhruba 90 miliard korun. Ve své intervenci pokračuje i v červenci. Celkový objem intervence už nyní zřejmě přesahuje 200 miliard korun.

Koruna po jmenování Michla guvernérem začala citelně oslabovat, protože uvedl, že hodlá klíčové úrokové sazby ČNB ponechat po nějaký čas na stabilizované úrovni. To si trhy vyložily jako takzvaný holubičí signál – tedy jako signál slabšího odhodlání bojovat s inflací. 

Témata:  ČNB

Související

Aktuálně se děje

4:00

Víkendové letní počasí definitivně uzavřelo letošní zimu i na horách

Do Česka v úvodních květnových dnech předčasně dorazilo letní počasí a definitivně ukončilo zimu. I na hřebeni Krkonoš o víkendu roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh tak zmizel z našich nejvyšších hor výrazně dříve, než bývá zvykem, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Unipetrol

Komentář

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.