Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB zvýšila úrok nejvýše za posledních více než dvacet let. Co to znamená?

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Česká národní banka dnes zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na úroveň rovných pěti procent. Základní sazba tak bude s účinností od zítřka nejvyšší od konce listopadu roku 2001. Říká to Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

ČNB zvýšením základní sazby na nejvyšší úroveň za posledních více než dvacet let bojuje s nově vyhlíženou inflační vlnou, způsobenou válkou na Ukrajině a souvisejícími sankcemi Západu a odvetnými kroky Ruska.  Tato „válečná inflace“ se sčítá s inflací pandemickou, která již sama o sobě atakovala dvouprocentní úroveň. Inflace tak v některých letošních měsících může navzdory dnešnímu zvýšení sazeb atakovat dokonce nevídanou až šestnáctiprocentní úroveň. Celoročně bude inflace činit 12 až 13 procent, což při očekávaném růstu mezd pouze o pět až šest procent znamená největší propad kupní síly obyvatelstva ČR od 90. let.

Trh spekuloval, že ČNB dnes zvýší sazbu dokonce na 5,25 procenta. Toho se ale její bankovní rada zjevně zalekla, neboť příliš vysoké úroky mají dusivý dopad na ekonomiku. Tu už nyní bude tížit právě vysoká inflace a také dopady válečné vřavy na Ukrajině. Pokud se však tíživé ekonomické dopady války, souvisejících sankcí a odvetných kroků Ruska budou stupňovat, třeba v podobě přerušení dodávek ruského plynu do EU, nelze vyloučit růst základní sazby ČNB až k úrovni šesti procent. Pravděpodobnější je však nárůst pouze nejvýše na úroveň 5,5 procenta v příštích měsících.

Od přelomu let 2022 a 2022 by měl začít pokles sazeb, jejž si vynutí citelný útlum, ba recese české ekonomiky.

Témata:  ČNB úroková sazba ekonomika

Související

Aktuálně se děje

5. června 2025 13:44

Bouřlivé počasí pokračuje. Meteorologové čekají provazy deště či kroupy

V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.