Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČS a ČSOB zvyšují úroky u hypoték, další banky budou následovat

Česká spořitelna
Česká spořitelna
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

ČSOB a Česká spořitelna dnes oznámily v reakci na poslední kroky České národní banky zvýšení úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. ČSOB dnes oznámila, že od 11. října zvýší úroky u hypoték pro tří-, pěti- a sedmiletou fixaci o 0,3 procentního bodu. Nově bude úroková sazba u nejčastěji využívané hypotéky s fixací na pět let 2,99 procenta.

Česká spořitelna pak od čtvrtka zvýší úrokové sazby hypoték v průměru o 0,4 procentního bodu. Úroková sazba u fixací na pět a osm let tak u spořitelny bude nově začínat na 3,14 procenta ročně. Z ankety ČTK mezi dalšími bankami vyplývá, že k růstu sazeb u hypoték přistoupí i další banky. S úpravou úrokových sazeb u hypotečních účtů počítá v tomto týdnu Moneta Money Bank. Raiffeisenbank o zvýšení sazeb uvažuje, UniCredit Bank tento krok nevylučuje.

Bankovní rada ČNB zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997. Důvodem růstu sazeb je podle ekonomů především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyři procenta.

"Dva roky rekordně nízkých sazeb hypoték jsou za námi a nyní je potřeba jejich výši přizpůsobit vývoji na trhu. V reakci na zasedání ČNB jsme se proto rozhodli přistoupit k vyšším sazbám. I přes postupný růst sazeb zůstávají hypotéky pro klienty atraktivním produktem. Neočekáváme proto, že by poptávka po úvěrech na pořizování bydlení měla skokově poklesnout," uvedl dnes člen představenstva ČSOB Jan Sadil.

Česká spořitelna v reakci na kroky ČNB zvýšila úrokové sazby u jednotlivých fixací o 0,3 až 0,5 procentního bodu. "Do konce roku očekáváme, že úrokové sazby nadále porostou a hlavní sazba, od které se odvíjí výše úvěrů na bydlení, by mohla dosáhnout dvou procent, v příštím roce pak až 2,5 procenta. Klientům proto doporučujeme volit dlouhodobé fixace, které přináší jistotu stabilní výše splátky a neměnné sazby v zásadě po celou dobu splácení hypotečního úvěru," uvedl Filip Belantz České spořitelny.

"O zvýšení sazeb uvažujeme. Podle toho, jak se v reakci na krok ČNB zvednou tržní podkladové sazby, upravíme naše úrokové sazby," uvedla mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. Banka aktuálně nabízí hypotéku s fixací na pět let za 2,79 procenta. "Zvýšení úrokových sazeb u hypoték nevylučujeme," řekl dnes ČTK mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.

Průměrná úroková sazba hypoték v srpnu stoupla na 2,32 procenta z červencových 2,23 procenta, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Podle odborníků může být po čtvrtečním kroku ČNB růst úrokových sazeb u hypoték rychlejší než doposud. "Pokud jsme doposud říkali, že není na co čekat a hypotéku si vyřídit co nejdříve, nyní to platí dvojnásob. Vzhledem k tomu, že se očekává ještě jedno zdražení ze strany ČNB do konce roku, brzy budeme čelit 'výprodeji' úrokových sazeb s dvojkou na začátku. Odhad je takový, že by koncové úrokové sazby hypotečních úvěrů mohly vzrůst do konce roku až na 3,5 procenta," uvedla hypoteční specialistka Veronika Hegrová z Hyponamiru.cz. I podle místopředsedy představenstva poradenské Gepard Finance Davida Eima se jednoznačně dá čekat další růst úrokových sazeb ještě vyšším tempem, než bylo vidět v minulých měsících.

Témata:  hypotéky Česká spořitelna ČSOB

Související

Aktuálně se děje

12. července 2025 20:47

Hlavní cenu ve Varech získal Slovák Remo. Skarsgård si převzal Křišťálový glóbus

59. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary je minulostí. Nejvyšší cenu, tedy Křišťálový glóbus, po osmi letech opět obdržel domácí zástupce. Uspěl totiž česko-slovenský dokument Raději zešílet v divočině slovenského dokumentaristy Mira Rema. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.