Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

"Doba uhelná" v Česku má skončit v roce 2038, ekologové termín kritizují

Richard Brabec
Richard Brabec
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Uhelná komise dnes doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. Z devatenáctičlenné komise hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi. Na tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), který je jedním z předsedů komise. Rozhodnutí označil za kompromis.

Konečné slovo bude mít vláda, které komise rok 2038 podle Havlíčka navrhne ještě letos. Doporučení komise by se mělo minimálně jednou za pět let přezkoumat, dodal.

Havlíček uvedl, že celkem bylo vypracováno 42 variant s pěti různými scénáři, které se vyhodnocovaly s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Do nových zdrojů se podle něj bude do roku 2050 investovat 355 miliard korun. "To budou výdaje do nových zdrojů spojené s tím, že budeme dekarbonizovat a ustupovat od uhlí," řekl dnes ministr.

V usnesení, které má ČTK k dispozici, komise zároveň schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství. Havlíček dnes řekl, že rok 2038 není jenom kompromis v rámci všech skupin v uhelné komisi ale vychází jasně z předpokladů ekonomických i ekologických ve smyslu budování nových zdrojů.

"Naše ambice vybudování nových obnovitelných zdrojů do roku 2030, je ještě dál než aktuální plán 22 procent, současně máme jasný jízdní řád vybudování jaderného bloku, což nebude dříve než v roce 2036, a zcela zásadní je i faktor útlumu uhlí v oblasti teplárenství, což nebude dříve než v roce 2030," uvedl ministr. "Pokud se podíváme na kapacity, finanční zdroje a závazky vůči EU k rokům 2030 a 2050, tak rok 2038 je možný i technologicky a časově," dodal.

Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Spolu s Havlíčkem ji vede ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který dnes podpořil konec využívání uhlí v České republice už v roce 2033.

Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA uhelné zdroje z evropských států neprovozují Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a do roku také 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.

Témata:  uhelná komise těžba uhlí Richard Brabec Karel Havlíček Greenpeace

Související

Aktuálně se děje

18. října 2025 21:01

18. října 2025 17:02

Konvičková promluvila o kruté prognóze. Proč je její nemoc tak obtížně léčitelná?

Zpěvačka Markéta Konvičková, kterou si veřejnost pamatuje jako mladou dívku ze soutěže SuperStar, už šest let svádí boj se vzácným onkologickým onemocněním. Následky léčby a nemoci se viditelně projevují, způsobují hubnutí a nepřirozené tmavnutí pokožky. Onemocnění zpěvačku doslova proměňuje před očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Jak Aliance pro cloudovou bezpečnost nastavuje standardy, které chrání vaše cloudové technologie

Jak Aliance pro cloudovou bezpečnost nastavuje standardy, které chrání vaše cloudové technologie

Když se řekne cloud, většina z nás si vybaví rychlost, flexibilitu a neomezený prostor. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, kdo vlastně přináší doporučení a osvědčené postupy, aby tento prostor nebyl „divokým západem“ digitálního světa? V době, kdy se do cloudu přesouvají i kritické služby státu a zdravotnictví, už nejde jen o pohodlí, ale i o otázku bezpečnosti a důvěry. A právě proto vznikla mezinárodní komunita odborníků – Aliance pro cloudovou bezpečnost (CSA). Jejím cílem je sjednocovat standardy a sdílet know-how napříč trhem. V článku se podíváme, co dělá a proč její práce může zajímat i vás.