Bude Česko bez uhlí? Uhelná komise připraví možné scénáře konce od roku 2030

"Pracovní skupiny si zadaly úkoly a analytické materiály, které budou v nejbližším měsíci a půl předkládat. Osobně považuji za velmi důležité, že v těch letech, která se budou modelovat, ve kterých by mohlo skončit uhlí, je rok 2030. Myslím, že to je poměrně ambiciózní a správný krok," řekl Rovenský. Scénáře by měly být vytvořeny pro roky 2030 až 2050. "Deadline pro zpracování analýz je leden, v rámci jednotlivých pracovních skupin si myslím, že některé věci budou hotové už v prosinci," dodal.

"Podle toho, co doporučují vědci, abychom předešli katastrofickým dopadům změn klimatu, tak už by Česká republika, ale i ostatní vyspělé země, měly skončit s uhlím někdy kolem roku 2030," doplnil Koželouh. "Chceme-li dospět k omezování uhelné energetiky, musíme mít nějakou náhradu," řekl poslanec a člen komise Jan Zahradník (ODS). Uvedl, že náhrada je v jaderné energetice. Podle něj je reálný konec uhlí až mezi lety 2040 a 2050.

"Útlum uhlí musí probíhat v souladu se zajištěním nových zdrojů na bázi jádra a obnovitelných zdrojů energie. Shoda na dnešní uhelné komisi," napsal na twitteru ministr průmyslu a předseda komise Karel Havlíček (za ANO).

Předsedové české komise, kromě Havlíčka také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), dnes společně s dalšími zástupci resortů jednali také s představiteli německé uhelné komise, mimo jiné s jejími bývalými předsedy Barbarou Praetoriusovou a Stanislawem Tillichem. Praetoriusová následně novinářům řekla, že německá komise musela zejména nalézt řešení pro regiony, kterých se nejvíce dotkne zavírání uhelných dolů. Podle Havlíčka česká komise s německou zahájila úzkou spolupráci.

Německá komise se v lednu usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Komise počítá s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích 20 letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci.

"V regionech, jako je Ústecký, Karlovarský, ale i Moravskoslezský kraj, jsou ta řešení zejména v tom, aby se současná energetika měnila a v těchto krajích začaly růst třeba obnovitelné zdroje. Ale jsou to i další průmyslové sektory a další firmy, které mohou ta pracovní místa nahradit. Koneckonců i Státní energetická koncepce počítá s tím, že výhledově bude více pracovních míst v obnovitelných zdrojích než v uhelném průmyslu," řekl Koželouh.

Před úřadem vlády při jednání komise demonstrovalo zhruba 50 aktivistů převážně z hnutí Extinction Rebellion. Požadovali co nejrychlejší konec uhelných elektráren v ČR, například v roce 2025. Toto datum Zahradník považuje za fantasmagorické. Podle Koželouha je ale důležité, že klimatické hnutí roste.

Uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenná komise se schází rámcově každý měsíc. První zásadní výstupy lze podle ministra Brabce očekávat koncem příštího roku.

Témata:  uhlí,  Česká republika,  ekologové,  uhelná komise,  ekologie,  Greenpeace,  Německo,  Hnutí duha,  Jiří Koželouh