Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Útlum těžby uhlí v Česku? Ekologové se nemohou dočkat, svazy naopak varují

Těžba uhlí, ilustrační fotografie
Těžba uhlí, ilustrační fotografie
Foto: Greenpeace

Ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený Kruh a Greenpeace chtějí od nově ustavené uhelné komise v horizontu zhruba jednoho roku jasné doporučení konkrétního data konce uhelných zdrojů v Česku. ČTK to řekl ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh, který je jejím členem.

Komise, která má útlum uhlí v ČR řešit, se poprvé sejde v pondělí. Před okamžitým odstavení všech uhelných elektráren varují zaměstnavatelské svazy. Změna na nízkouhlíkovou energetiku musí být systematická, postupná a rozumně plánovaná, uvedly Hospodářská komora (HK ČR) a Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR).

"Největším neštěstím pro celou zemi by bylo, pokud by útlum těžby uhlí narušil dodávky elektrické energie a významně se navýšily ceny energií. Je přitom více než zřejmé, že závěry komise musí reflektovat i potřeby teplárenství, které má v naší zemi významné postavení v zásobování obyvatel teplem," sdělil prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.

Podle zaměstnavatelů je důležité stanovení jasné vize, jak bude vypadat budoucnost uhelných regionů v ČR, aby po sociální a hospodářské stránce ukončení těžby a využívání uhlí zvládly.

Podle ekologů je důležité, aby komise rovněž doporučila číselně vyjádřený pokles objemu těžby a spalování uhlí v následujících letech, a také navrhla konkrétní řešení, jak útlumu dosáhnout - například změnou zákonů a dalších pravidel. "Najít v předstihu termín a jasný harmonogram řízeného odklonu od uhlí je výhodnější i z hlediska zajištění nových pracovních míst a ekonomické prosperity do budoucna," uvedl Koželouh.

Podotkl, že například německá uhelná komise, kterou se Česko inspirovalo, v lednu letošního roku doporučila, aby Německo ukončilo spalování uhlí v roce 2038 nebo ještě dřív. Shodla se také na tom, že už v příštích čtyřech letech má být odstaveno 12 gigawattů (GW) instalovaného výkonu uhelných elektráren, což je více, než je instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR, dodal.

Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) činí instalovaný výkon parních, tj. uhelných elektráren v ČR zhruba 11 GW. Viceprezident SP ČR a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš uvedl, že kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že po roce 2040 bude firma v uhelném portfoliu zřejmě mít pouze aktuálně nový blok v Ledvicích.

První zásadní postupy uhelné komise by vláda měla dostat do konce roku 2020. Devatenáctičlenné komisi, která se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko.

V Česku se loni se v hnědouhelných elektrárnách podle dat ERÚ vyrobilo nejvíce elektřiny (43 procent). Následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent).

Témata:  těžba uhlí Hnutí duha hospodářská komora Vladimír Dlouhý ekologie uhelná komise

Související

Aktuálně se děje

29. března 2026 19:28

Richard Genzer se vrací do StarDance. Jen ne do té české

Zatímco čeští fanoušci tanečních show si na novou řadu StarDance musí počkat až do podzimu, na Slovensku je v plném proudu tamní verze s názvem Let’s Dance.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.