Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Útlum těžby uhlí v Česku? Ekologové se nemohou dočkat, svazy naopak varují

Těžba uhlí, ilustrační fotografie
Těžba uhlí, ilustrační fotografie
Foto: Greenpeace

Ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený Kruh a Greenpeace chtějí od nově ustavené uhelné komise v horizontu zhruba jednoho roku jasné doporučení konkrétního data konce uhelných zdrojů v Česku. ČTK to řekl ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh, který je jejím členem.

Komise, která má útlum uhlí v ČR řešit, se poprvé sejde v pondělí. Před okamžitým odstavení všech uhelných elektráren varují zaměstnavatelské svazy. Změna na nízkouhlíkovou energetiku musí být systematická, postupná a rozumně plánovaná, uvedly Hospodářská komora (HK ČR) a Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR).

"Největším neštěstím pro celou zemi by bylo, pokud by útlum těžby uhlí narušil dodávky elektrické energie a významně se navýšily ceny energií. Je přitom více než zřejmé, že závěry komise musí reflektovat i potřeby teplárenství, které má v naší zemi významné postavení v zásobování obyvatel teplem," sdělil prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.

Podle zaměstnavatelů je důležité stanovení jasné vize, jak bude vypadat budoucnost uhelných regionů v ČR, aby po sociální a hospodářské stránce ukončení těžby a využívání uhlí zvládly.

Podle ekologů je důležité, aby komise rovněž doporučila číselně vyjádřený pokles objemu těžby a spalování uhlí v následujících letech, a také navrhla konkrétní řešení, jak útlumu dosáhnout - například změnou zákonů a dalších pravidel. "Najít v předstihu termín a jasný harmonogram řízeného odklonu od uhlí je výhodnější i z hlediska zajištění nových pracovních míst a ekonomické prosperity do budoucna," uvedl Koželouh.

Podotkl, že například německá uhelná komise, kterou se Česko inspirovalo, v lednu letošního roku doporučila, aby Německo ukončilo spalování uhlí v roce 2038 nebo ještě dřív. Shodla se také na tom, že už v příštích čtyřech letech má být odstaveno 12 gigawattů (GW) instalovaného výkonu uhelných elektráren, což je více, než je instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR, dodal.

Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) činí instalovaný výkon parních, tj. uhelných elektráren v ČR zhruba 11 GW. Viceprezident SP ČR a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš uvedl, že kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že po roce 2040 bude firma v uhelném portfoliu zřejmě mít pouze aktuálně nový blok v Ledvicích.

První zásadní postupy uhelné komise by vláda měla dostat do konce roku 2020. Devatenáctičlenné komisi, která se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko.

V Česku se loni se v hnědouhelných elektrárnách podle dat ERÚ vyrobilo nejvíce elektřiny (43 procent). Následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent).

Témata:  těžba uhlí Hnutí duha hospodářská komora Vladimír Dlouhý ekologie uhelná komise

Související

Aktuálně se děje

9. března 2026 12:10

Pravda o jednom velkém českém hitu. Karel Gott tu píseň odmítl, prozradil autor

Napsat hit rozhodně není jednoduché. Karel Gott uměl spojit síly se skladateli, kteří uměli napsat úspěšnou píseň, která prozradila do rádií. Ovšem i nejslavnější český zpěvák se někdy mohl mýlit. Jakou skladbu a kdo mu vyfoukl?

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.