Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ECB podle očekávání ponechala měnovou politiku beze změny

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Evropská centrální banka (ECB) dnes v souladu s očekáváním ponechala svou měnovou politiku beze změny, a to navzdory růstu inflace v eurozóně. Základní úroková sazba ECB tak zůstává na rekordním minimu nula procent. Banka bude v tomto čtvrtletí rovněž dál nakupovat dluhopisy, ovšem "mírně nižším" tempem než v předchozích dvou kvartálech, napsala agentura Reuters.

"Rada guvernérů nadále soudí, že příznivé podmínky financování lze zachovat i při mírně nižším objemu čistých nákupů aktiv," uvedla ECB ve své tiskové zprávě. Dodala, že Rada guvernérů potvrdila také svá další opatření, včetně nastavení úrokových sazeb. Trhy podle ní očekávají zvýšení úrokových sazeb dříve, než s nimi počítá ECB.

Šéfka ECB Christine Lagardeová později na tiskové konferenci za tři hlavní faktory, které ovlivňují inflaci v eurozóně, označila vyšší ceny energií, globální nesoulad mezi oživující poptávkou a nabídkou a jednorázové změny, jako je konec snížení sazby daně z přidané hodnoty v Německu.

"I když pokles inflace bude trvat déle, než se původně očekávalo, předpokládáme, že tyto faktory v průběhu příštího roku zmírní. (...) Inflaci ve střednědobém horizontu nadále vidíme pod naším dvouprocentním cílem," uvedla Lagardeová.

Šéfka ECB prohlásila, že nouzový pandemický program PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme), jehož objem ECB postupně zvýšila na 1,85 miliardy eur (47,6 miliardy Kč), skončí v březnu. "V tuto chvíli očekávám, že PEPP skončí v březnu, zda využijeme všechny prostředky, nebo ne, to se teprve uvidí," konstatovala.

"Eurozóna pokračuje v silném oživení, i když dynamika se do určité míry zmírnila. Spotřebitelé si udržují důvěru v ekonomiku a jejich výdaje zůstávají vysoké. V některých odvětvích však brzdí produkci nedostatek materiálů, vybavení a pracovní síly," uvedla Lagardeová.

ECB se prostřednictvím své uvolněné měnové politiky snaží podporovat oživování ekonomiky eurozóny z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. V poslední době však čelí tlaku na zpřísňování politiky v důsledku zrychlujícího růstu spotřebitelských cen.

Meziroční míra inflace v eurozóně v září stoupla na 3,4 procenta ze srpnových tří procent. "Očekáváme, že v letošním roce dále poroste. Ačkoli současná fáze vyšší inflace bude trvat déle, než se původně očekávalo, předpokládáme, že v průběhu příštího roku inflace poklesne," komentovala vývoj Lagardeová.

V pátek zveřejní evropský statistický úřad Eurostat rychlý odhad říjnového vývoje spotřebitelských cen.

Témata:  European Central Bank (ECB) ekonomika

Související

Aktuálně se děje

9:31

Nové informace k bitcoinové kauze. Jiřikovský zmizel v Asii, nic mu nebránilo

Ostře sledovaná bitcoinová kauza má další zajímavý vývoj. Tomáš Jiřikovský, který státu daroval kryptoměnu, vycestoval z Česka a je mimo dosah vyšetřovatelů případu. Podle informací webu Neovlivní.cz odletěl do Asie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.