Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ECB podle očekávání ponechala měnovou politiku beze změny

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Evropská centrální banka (ECB) dnes v souladu s očekáváním ponechala svou měnovou politiku beze změny, a to navzdory růstu inflace v eurozóně. Základní úroková sazba ECB tak zůstává na rekordním minimu nula procent. Banka bude v tomto čtvrtletí rovněž dál nakupovat dluhopisy, ovšem "mírně nižším" tempem než v předchozích dvou kvartálech, napsala agentura Reuters.

"Rada guvernérů nadále soudí, že příznivé podmínky financování lze zachovat i při mírně nižším objemu čistých nákupů aktiv," uvedla ECB ve své tiskové zprávě. Dodala, že Rada guvernérů potvrdila také svá další opatření, včetně nastavení úrokových sazeb. Trhy podle ní očekávají zvýšení úrokových sazeb dříve, než s nimi počítá ECB.

Šéfka ECB Christine Lagardeová později na tiskové konferenci za tři hlavní faktory, které ovlivňují inflaci v eurozóně, označila vyšší ceny energií, globální nesoulad mezi oživující poptávkou a nabídkou a jednorázové změny, jako je konec snížení sazby daně z přidané hodnoty v Německu.

"I když pokles inflace bude trvat déle, než se původně očekávalo, předpokládáme, že tyto faktory v průběhu příštího roku zmírní. (...) Inflaci ve střednědobém horizontu nadále vidíme pod naším dvouprocentním cílem," uvedla Lagardeová.

Šéfka ECB prohlásila, že nouzový pandemický program PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme), jehož objem ECB postupně zvýšila na 1,85 miliardy eur (47,6 miliardy Kč), skončí v březnu. "V tuto chvíli očekávám, že PEPP skončí v březnu, zda využijeme všechny prostředky, nebo ne, to se teprve uvidí," konstatovala.

"Eurozóna pokračuje v silném oživení, i když dynamika se do určité míry zmírnila. Spotřebitelé si udržují důvěru v ekonomiku a jejich výdaje zůstávají vysoké. V některých odvětvích však brzdí produkci nedostatek materiálů, vybavení a pracovní síly," uvedla Lagardeová.

ECB se prostřednictvím své uvolněné měnové politiky snaží podporovat oživování ekonomiky eurozóny z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. V poslední době však čelí tlaku na zpřísňování politiky v důsledku zrychlujícího růstu spotřebitelských cen.

Meziroční míra inflace v eurozóně v září stoupla na 3,4 procenta ze srpnových tří procent. "Očekáváme, že v letošním roce dále poroste. Ačkoli současná fáze vyšší inflace bude trvat déle, než se původně očekávalo, předpokládáme, že v průběhu příštího roku inflace poklesne," komentovala vývoj Lagardeová.

V pátek zveřejní evropský statistický úřad Eurostat rychlý odhad říjnového vývoje spotřebitelských cen.

Témata:  European Central Bank (ECB) ekonomika

Související

Aktuálně se děje

4. října 2024 13:24

RADAR POČASÍ: Česko zasáhne prudký déšť. V sobotu se má ochladit

Víkend přinese deštivé a chladné počasí, které zasáhne většinu Česka. Meteorologové varují před intenzivními srážkami, zejména na horách, a výrazným poklesem teplot. Ranní minima mohou klesnout až k 5 °C, přičemž sobota bude ještě chladnější díky přílivu studeného vzduchu z tlakové níže nad Alpami.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Pohonné hmoty přestanou zlevňovat. Cena ropy poletí nahoru kvůli útoku Íránu na Izrael

Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, ceny klesají už od poloviny července, v uplynulém týdnu se u benzinu snížily o 12 haléřů a u nafty o 14 haléřů. Ve středu stál nejprodávanější Natural 95 v průměru 35,16 koruny za litr a nafta 33,45 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Benzin byl naposledy levnější v říjnu 2021, nafta loni na konci července.