reklama

Růst cen by ale měl v příštím roce zpomalit na 9,7 z letošních 15,4 procenta. Ke dvěma procentům by se inflace měla vrátit v roce 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.

"Domácnosti se i v příštím roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by tak mohla klesnout o 0,8 procenta. Dynamika vládní spotřeby by měla zůstat na téměř stejné úrovni jako v roce 2022, růst investic by však měl výrazně zvolnit," uvádí materiál. Hlavním tahounem ekonomiky podle něj příští rok bude zahraniční poptávka.

Hospodářské oživení předpokládají účastníci průzkumu v roce 2024, kdy by se HDP měl zvýšit o 2,9 procenta. Podobným tempem by ekonomika měla růst i v roce 2025.

Vysoká inflace by podle materiálu měla odeznívat postupně. "Důležitým proinflačním faktorem je nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se postupně promítá v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci posilují i potíže v globálních dodavatelských řetězcích, jež vedou k razantnímu zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Tyto problémy se přitom kvůli válce na Ukrajině dále prohloubily. Konflikt také vedl k nárůstu cen mnoha komodit," uvádí dokument.

Instituce zapojené do průzkumu očekávají i v příštím roce pokles reálných mezd. Objem prostředků na mzdy sice poroste o 8,4 procenta, tempo inflace ale bude rychlejší. Reálné mzdy by se měly vrátit k růstu v roce 2024, kdy se očekává zvýšení nominálních mezd o 5,8 procenta při míře inflace 3,1 procenta.

Hospodářský vývoj následujících let by neměl mít výrazný vliv na míru nezaměstnanosti, kterou má nyní Česko nejnižší v Evropské unii. V příštím roce účastníci průzkumu čekají její zvýšení na 2,9 procent z letošních 2,5 procenta. Do roku 2025 by se ale měla nezaměstnanost opět snížit na 2,6 procenta.

Do takzvaného kolokvia byly zahrnuty předpovědi ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky (ČNB), společnosti Akcenta CZ, Citibank, Banky Creditas, České bankovní asociace, Deloitte Česko, investiční společnosti Generali Investments CEE, Hospodářské komora ČR, Institutu ekonomických studií, FSV UK, Komerční banky, Raiffeisenbank, Svazu průmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Samotné ministerstvo financí v listopadové prognóze očekává v příštím roce pokles HDP o 0,2 procenta po letošním růstu 2,4 procenta. Zároveň úřad čeká, že inflace příští rok klesne na 9,5 procenta z letošních 15 procent. ČNB v listopadové prognóze očekává příští rok snížení HDP o 0,7 procenta po letošním růstu 2,2 procenta. Inflace by podle centrální banky příští rok měla klesnout na 9,1 procenta z letošních 15,8 procenta.