Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika bude příští rok stagnovat, inflace zpomalí, ukazuje průzkum MF

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat, hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 0,1 procenta po letošním růstu o 2,4 procenta. Hospodářské oslabení způsobí zejména pokles spotřeby domácností v důsledku vysoké inflace.

Růst cen by ale měl v příštím roce zpomalit na 9,7 z letošních 15,4 procenta. Ke dvěma procentům by se inflace měla vrátit v roce 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.

"Domácnosti se i v příštím roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by tak mohla klesnout o 0,8 procenta. Dynamika vládní spotřeby by měla zůstat na téměř stejné úrovni jako v roce 2022, růst investic by však měl výrazně zvolnit," uvádí materiál. Hlavním tahounem ekonomiky podle něj příští rok bude zahraniční poptávka.

Hospodářské oživení předpokládají účastníci průzkumu v roce 2024, kdy by se HDP měl zvýšit o 2,9 procenta. Podobným tempem by ekonomika měla růst i v roce 2025.

Vysoká inflace by podle materiálu měla odeznívat postupně. "Důležitým proinflačním faktorem je nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se postupně promítá v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci posilují i potíže v globálních dodavatelských řetězcích, jež vedou k razantnímu zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Tyto problémy se přitom kvůli válce na Ukrajině dále prohloubily. Konflikt také vedl k nárůstu cen mnoha komodit," uvádí dokument.

Instituce zapojené do průzkumu očekávají i v příštím roce pokles reálných mezd. Objem prostředků na mzdy sice poroste o 8,4 procenta, tempo inflace ale bude rychlejší. Reálné mzdy by se měly vrátit k růstu v roce 2024, kdy se očekává zvýšení nominálních mezd o 5,8 procenta při míře inflace 3,1 procenta.

Hospodářský vývoj následujících let by neměl mít výrazný vliv na míru nezaměstnanosti, kterou má nyní Česko nejnižší v Evropské unii. V příštím roce účastníci průzkumu čekají její zvýšení na 2,9 procent z letošních 2,5 procenta. Do roku 2025 by se ale měla nezaměstnanost opět snížit na 2,6 procenta.

Do takzvaného kolokvia byly zahrnuty předpovědi ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky (ČNB), společnosti Akcenta CZ, Citibank, Banky Creditas, České bankovní asociace, Deloitte Česko, investiční společnosti Generali Investments CEE, Hospodářské komora ČR, Institutu ekonomických studií, FSV UK, Komerční banky, Raiffeisenbank, Svazu průmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Samotné ministerstvo financí v listopadové prognóze očekává v příštím roce pokles HDP o 0,2 procenta po letošním růstu 2,4 procenta. Zároveň úřad čeká, že inflace příští rok klesne na 9,5 procenta z letošních 15 procent. ČNB v listopadové prognóze očekává příští rok snížení HDP o 0,7 procenta po letošním růstu 2,2 procenta. Inflace by podle centrální banky příští rok měla klesnout na 9,1 procenta z letošních 15,8 procenta.

 

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

1. dubna 2026 14:53

Dara Rolins ukázala, jak se slavil český postup na fotbalové MS

U euforie českých fotbalistů, kterým se po 20 letech podařilo postoupit na světový šampionát, nechyběla ani Dara Rolins. Právě ona nabídla fanouškům jedinečný pohled do kabiny, kde se oslavovalo po úspěšném penaltovém rozstřelu proti Dánsku. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.