Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika bude příští rok stagnovat, inflace zpomalí, ukazuje průzkum MF

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat, hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 0,1 procenta po letošním růstu o 2,4 procenta. Hospodářské oslabení způsobí zejména pokles spotřeby domácností v důsledku vysoké inflace.

Růst cen by ale měl v příštím roce zpomalit na 9,7 z letošních 15,4 procenta. Ke dvěma procentům by se inflace měla vrátit v roce 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.

"Domácnosti se i v příštím roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by tak mohla klesnout o 0,8 procenta. Dynamika vládní spotřeby by měla zůstat na téměř stejné úrovni jako v roce 2022, růst investic by však měl výrazně zvolnit," uvádí materiál. Hlavním tahounem ekonomiky podle něj příští rok bude zahraniční poptávka.

Hospodářské oživení předpokládají účastníci průzkumu v roce 2024, kdy by se HDP měl zvýšit o 2,9 procenta. Podobným tempem by ekonomika měla růst i v roce 2025.

Vysoká inflace by podle materiálu měla odeznívat postupně. "Důležitým proinflačním faktorem je nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se postupně promítá v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci posilují i potíže v globálních dodavatelských řetězcích, jež vedou k razantnímu zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Tyto problémy se přitom kvůli válce na Ukrajině dále prohloubily. Konflikt také vedl k nárůstu cen mnoha komodit," uvádí dokument.

Instituce zapojené do průzkumu očekávají i v příštím roce pokles reálných mezd. Objem prostředků na mzdy sice poroste o 8,4 procenta, tempo inflace ale bude rychlejší. Reálné mzdy by se měly vrátit k růstu v roce 2024, kdy se očekává zvýšení nominálních mezd o 5,8 procenta při míře inflace 3,1 procenta.

Hospodářský vývoj následujících let by neměl mít výrazný vliv na míru nezaměstnanosti, kterou má nyní Česko nejnižší v Evropské unii. V příštím roce účastníci průzkumu čekají její zvýšení na 2,9 procent z letošních 2,5 procenta. Do roku 2025 by se ale měla nezaměstnanost opět snížit na 2,6 procenta.

Do takzvaného kolokvia byly zahrnuty předpovědi ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky (ČNB), společnosti Akcenta CZ, Citibank, Banky Creditas, České bankovní asociace, Deloitte Česko, investiční společnosti Generali Investments CEE, Hospodářské komora ČR, Institutu ekonomických studií, FSV UK, Komerční banky, Raiffeisenbank, Svazu průmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Samotné ministerstvo financí v listopadové prognóze očekává v příštím roce pokles HDP o 0,2 procenta po letošním růstu 2,4 procenta. Zároveň úřad čeká, že inflace příští rok klesne na 9,5 procenta z letošních 15 procent. ČNB v listopadové prognóze očekává příští rok snížení HDP o 0,7 procenta po letošním růstu 2,2 procenta. Inflace by podle centrální banky příští rok měla klesnout na 9,1 procenta z letošních 15,8 procenta.

 

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

16. ledna 2026 4:00

Další nástrahy zimního počasí. Meteorologové řekli, co čekají v závěru týdne

Mlhy, námraza a vítr. Meteorologové řekli, s čím je třeba počítat ve zbytku probíhajícího lednového týdne. Mrznout bude hlavně v noci, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.