reklama

Čtvrtina lidí aktuálně nepracuje, přičemž tato kategorie zahrnuje kromě nezaměstnaných také rodiče pobírající ošetřovatelský příspěvek, živnostníky a další. Během jarní vlny nepracovalo 30 procent respondentů, desetina ale odmítla na dotaz odpovědět.

"V jarní vlně pracovali z domova významně častěji muži, nejčastěji do 30 let a s vysokoškolským vzděláním. Během podzimní vlny není mezi muži a ženami prakticky žádný rozdíl, z domova více pracují i starší lidé a k vysokoškolákům se přidali ve vyšší míře i středoškoláci s maturitou. Odpověď nyní nepracuji, uvádějí v obou etapách častěji ženy," uvedl analytik Esetu Michal Steiner.

Proti jarní vlně mají firmy na podzim lépe připravené postupy pro své zaměstnance, jak na dálku pracovat. Klíčové je vždy vyřešit především technologické zajištění přístupu k firemním sítím, s tím jsou spojené i vyšší nároky na bezpečnost a informovanost zaměstnanců.

Největší výzvou bývá podle průzkumu zajištění přístupu zaměstnanců k firemním datům a nástrojům. Při nedůsledné implementaci je totiž firma výrazně zranitelnější. Pouze 45 procent firem využívá k přístupu do firemních sítí VPN (Virtual Private Network), což je odborníky doporučovaný postup. Dalších 25 procent uvádí, že veškerá pracovní data má uložená ve svých zařízeních a 24 procent využívá různé cloudové služby. Necelá desetina firem má interní systémy otevřené do internetu, což lze označit za riskantní. Kybernetických útoků na takto odkryté systémy rapidně přibývá.

Práce na dálku přináší řadu bezpečnostních rizik. Mimo jiné proto, že domácí sítě nepoužívají běžně tak kvalitní zabezpečení. Experti proto doporučují, aby firmy své zaměstnance před přesunem domů školily, jak běžným rizikům předcházet. Školení kybernetické bezpečnosti pravidelně probíhá jen ve čtvrtině firem a v necelé pětině naopak jen výjimečně.

reklama