Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropská komise zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky EU na čtyři procenta

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Růst ekonomiky Evropské unie bude proti odhadům z loňského podzimu letos pomalejší, hlavně kvůli vysoké inflaci a nedostatku některých zdrojů. Ve své zimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Ta nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky unijních zemí o čtyři procenta, což je o tři desetiny bodu méně, než předpovídala na podzim.

Proti minulé předpovědi se výrazně déle udrží vysoká inflace, jejíž celoroční průměrná hodnota by letos podle komise měla dosáhnout 3,9 procenta. Na podzim EK počítala s růstem o 2,5 procenta.

Vloni podle komise hospodářský růst zemí EU dosáhl 5,3 procenta, když v posledním čtvrtletí citelně zpomalil na 0,4 procenta z původně odhadovaných 2,2 procenta. V příštím roce by měla ekonomika EU vykázat růst o 2,8 procenta. Pro 19 zemí eurozóny počítá letos komise rovněž se čtyřprocentním růstem, příští rok ale růst podle ní zpomalí na 2,7 procenta.

Vedle vysokých cen a nedostatků v dodávkách například polovodičů je podle komise za letošním zpomalením růstu i rychlé šíření covidové varianty omikron. Ta zvláště v přelomových měsících roku ovlivnila provoz řady odvětví.

"S tím, jak by mělo působení těchto nepříznivých vlivů postupně opadávat, očekáváme, že růst nabere na tempu již na jaře. Cenové tlaky zřejmě zůstanou vysoké do léta, po němž odhadujeme pokles inflace spojený se zmírněním růstu cen energií a zlepšeným zásobováním. Nejistota a rizika ovšem zůstanou vysoká," prohlásil dnes eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Za riziko, které může odhadovaný růst negativně ovlivnit, považuje komise také "geopolitické napětí ve východní Evropě", které hrozí omezením dodávek plynu z Ruska.

Inflaci drží na dlouhá léta nevídaných hodnotách především stále vysoké ceny energií, ale i tlaky na růst cen u dalších produktů či nedostatek polovodičů pro výrobu automobilů či elektroniky. Komise očekává, že by růst cen měl vrcholu dosáhnout v prvním čtvrtletí a pak postupně klesat.

K dlouhodobému cíli dvou procent by se měla inflace dostat až v příštím roce. Komise však nevylučuje, že by růst cen mohl překročit očekávané hodnoty, pokud výrobci promítnou zvýšení svých nákladů do konečných cen více, než komise nyní očekává.

Témata:  EU ekonomika

Související

Aktuálně se děje

30. ledna 2026 20:24

Neprofesionální Pavel a chybující Macinka. Exprezident Zeman si nebral servítky

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.