"Nesmíme udělat tu chybu jako naši předchůdci ve vládě, kteří se nestarali o energetickou bezpečnost, dnes vidíme důsledky. Kdyby předchozí vláda pracovala na plynovodu Stork II, tak jsme dnes jinde. Slovensko nedávno otevřelo propojení s Polskem a my jsme na začátku," řekl Fiala.

Heslem 31. ročníku ekonomického fóra v Karpaczi je Evropa na pozadí nových výzev a Fiala v jeho úvodu obdržel cenu Člověk roku za letošní rok. "Je to pro mě velká pocta, jsem si vědom, kdo tuto cenu dostal - Lech Walesa, Václav Havel, Jan Pavel II. Jsou to obrovské osobnosti, kterých si nesmírně vážím," sdělil premiér.

Uvedl, že cenu přijímá jako výraz podpory česko-polských vztahů, ale cítí rozpaky. "Myslím, že těmi skutečnými lidmi roku jsou ti, kdo dnes bojují na Ukrajině a nasazují život za nezávislost, za svobodu, za evropské hodnoty. To jsou lidé, kteří mají můj obdiv," podtrhl.

Český premiér v úterý jednal se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckim o postoji obou zemí k evropským plánům v energetice, podpoře projektu plynovodu Stork II a jeho přínosu pro energetickou bezpečnost střední Evropy. Jednání českého a polského premiéra předchází páteční mimořádné schůzce ministrů energetiky členských zemí Evropské unie.

"Shodli jsme se, že je potřeba najít evropské řešení a zasáhnout do cen energií tak, aby byly přijatelné pro občany a firmy. Jsem rád, že i v tomto máme jasnou shodu," řekl Fiala.

Podle Fialy je potřeba upravit způsob, jakým se nyní vytvářejí ceny elektrické energie. "Obě naše země jsou pro evropské řešení a jsme rádi, že se k nám přidávají i další státy. Určitě musíme mluvit o nějaké formě zastropování cen, o nějaké formě úpravy toho, jak se dnes utvářejí ceny elektrické energie v evropském prostředí," sdělil český předseda vlády.

"Pana premiéra jsem také informoval, že ČR připravuje i národní řešení pro případ, že se nepodaří to, čeho chceme dosáhnout na evropské úrovni," dodal Fiala.

Fiala už v červenci mluvil o tom, že Česká republika chystá přímé propojení plynovodem z Polska. Ještě na konci dubna kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše (ANO), že podle něj nezajistila projektu česko-polského plynovodu Stork II dostatečnou politickou podporu. Babiš Fialovu kritiku odmítá a poukazuje na to, že zájem o výstavbu plynovodu Stork II ztratili Poláci.

Plynovod Stork II měl být podle původního plánu součástí celoevropského projektu nazvaného Severojižní propojení, jehož cílem bylo snížit závislost na ruském plynu propojením zásobníků zkapalněného plynu (LNG) v polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk. Plán na propojení plynárenských soustav visegrádských zemí se zrodil za českého předsednictví EU v roce 2009.

První úsek - plynovod Stork I - byl zprovozněn v roce 2011 a spojil Polsko s Českou republikou. Umožnil ale jen vedení plynu z Česka do Polska. Na plynovod Stork I měl navázat plynovod Stork II, který by vedl od hranic s Českem do Svinoústí, na českém území pak plynovod Moravia. V Břeclavi na něj měl navázat plynovod BACI, vedoucí do Rakouska. Projekt byl však v roce 2018 po nástupu vlády Andreje Babiše zastaven.