Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Globální ekonomika dostala citelnou ránu. Kdy se zotaví?

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Globální hrubý domácí produkt (HDP) se na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nevrátí dříve než v roce 2022. Předpovídá to podle serveru CNBC nová zpráva analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EIU). Varuje rovněž, že některé vyspělé země, například Itálie a Španělsko, by se mohly dostat na pokraj dluhové krize.

"Jihoevropské státy se stále zotavují z úsporných opatření, navíc se potýkají s vysokou úrovní veřejného dluhu, stárnoucí populací (která je náchylnější k závažným případům nákazy koronavirem) a s přetrvávajícími rozpočtovými deficity," uvedla EIU.

"Dluhová krize v některé z těchto zemí by vedla k masivním turbulencím na finančních trzích. Krize by se tak rychle rozšířila do celého světa," dodala.

Opatření proti šíření koronaviru v posledních měsících podkopaly hospodářskou aktivitu po celém světě. Vlády proto musely zavést rozsáhlá opatření na podporu ekonomiky. Zároveň klesly rozpočtové příjmy a vzrostly výdaje na zdravotní a sociální péči.

Vlády navíc podle EIU zřejmě nebudou schopny zmírnit vzniklé rozpočtové deficity prostřednictvím úsporných opatření. "Úspory pohlcují politický kapitál, kterého možná nezbude dost k jejich realizaci. Zejména s ohledem k tomu, že poslední období utahování opasků řada zemí zažila před tak krátkou dobou," uvedli ekonomové EIU.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

5. března 2026 4:00

První předpověď počasí na příští týden. Dramatická změna nepřijde

Příští týden má být ještě tepleji, než je zatím během prvního ryze březnového týdne. Maximální teploty budou stoupat až na 17 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi a výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.