Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

IMD: Kvůli válce na Ukrajině odešlo z Ruska jen 8,5 procenta západních firem

Rusko, ilustrační foto
Rusko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Od začátku války na Ukrajině odešlo z ruského trhu jen 8,5 procenta firem registrovaných v Evropské unii a ve skupině ekonomicky vyspělých zemí G7. Vyplývá to z analýzy švýcarského institutu IMD. Zjištění podle něj zpochybňuje tvrzení o exodu firem kvůli ruské invazi a s tím spojeným sankcím. Informovala o tom agentura AFP.

Před ruskou invazí, která začala loni v únoru, působilo v Rusku 2405 dceřiných firem patřících 1404 podnikům z EU a zemí G7, uvádějí autoři studie. Ke konci listopadu prodalo alespoň jednu ruskou dceřinou společnost méně než devět procent z těchto podniků, většina z nich je ze Spojených států. Převod ruských poboček podle studie ke stejnému datu dokončilo 18 procent amerických firem, 15 procent japonských a 8,3 procenta firem se sídlem v EU.

"Mnoho společností sídlících v těchto státech odolává tlaku vlád, médií a nevládních organizací, aby po invazi na Ukrajinu opustily Rusko," cituje autory studie Univerzita v St.Gallenu.

Studie vyjmenovává možné důvody pro setrvání na ruském trhu. Na firmy se nemusejí vztahovat protiruské sankce, jiné firmy nechtějí odejít kvůli přínosu svých výrobků pro společnost, například léků. Některé podle autorů možná nenašly kupce, který by byl ochoten zaplatit dostatečnou cenu, anebo i když kupce našly, tak prodej komplikují překážky zavedené ruskou vládou.

Ke konci listopadu podle studie opustilo ruský trh 120 západních firem. Z těch, které v zemi nadále působí, je 19,5 procenta německých, 12,4 procenta amerických a sedm procent japonských.

Témata:  Rusko firmy

Související

Aktuálně se děje

8:18

Drsné přiznání Veroniky Žilkové. Agátin otec jí měl být nevěrný

Jedno mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková rozhodně společné. Obě se dočkaly dětí hned se třemi různými partnery. Nejstarší dcera Agáta se Žilkové narodila do prvního manželství, které skončilo rozvodem. Až teď prozradila, jaké byly okolnosti rozpadu vztahu. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.