Ve vývoji inflace se nyní projevily zejména rostoucí ceny potravin, paliv a také vyšší účty za energie. Potraviny v dubnu meziročně zdražily o 14,3 procenta, nejvíce stouply ceny chleba a obilnin, stejně jako olejů, tuků a zeleniny. Dvouciferným tempem se zvýšily také ceny mléka, sýrů a vajec nebo masa.

Analytici slovenské centrální banky (NBS) v komentáři odhadli, že potraviny patrně zdraží ještě více. "Válka na Ukrajině přispívá k růstu cen v celém potravinovém řetězci. Tržní ceny potravinářských komodit naznačují, že zpomalování růstu cen potravin lze očekávat až na konci letošního roku," uvedli.

Náklady na bydlení, které mají nejvyšší podíl na výdajích slovenských domácností, stouply v dubnu proti loňsku o 15,7 procenta. Důvodem bylo mimo jiné zvýšení regulovaných cen energií na začátku letošního roku. Podle ekonomů NBS tržní ceny zemního plynu a elektřiny zůstávají vysoké, což znamená riziko hlavně výrazného zdražení plynu pro domácnosti v příštím roce.

V České republice meziroční míra inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Dosáhla tak nejvyššího tempa od prosince 1993.

Slovenská vláda zatím schválila jen první sadu příspěvků zhruba za 22 milionů eur (548 milionů Kč) pro některé skupiny obyvatel jako částečnou kompenzaci vysoké inflace. Premiér Eduard Heger v dubnu oznámil pomoc obyvatelům v hodnotě 260 milionů eur (6,5 miliardy Kč) a na příští rok za více než miliardu eur (24,9 miliardy Kč). Návrh ale zatím nepodpořila jedna ze stran čtyřčlenné koalice, a to kvůli tomu, že by se současně měly více zdanit ziskové firmy z regulovaných sektorů ekonomiky. Ty už nyní platí zvláštní daň.

Slovenské ministerstvo financí v březnu zvýšilo výhled průměrné inflace na letošní rok na 8,5 procenta, do té doby počítalo s inflací na šesti procentech.