Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Německu v srpnu po dvou měsících opět zrychlila na 7,9 procenta

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v zrychlilo na 7,9 procenta z červencového 7,5 procenta. Dnes o tom v předběžné zprávě informoval německý statistický úřad Destatis. Po dvou měsících, kdy v červnu a červenci inflace zpomalovala, tak růst spotřebitelských cen opět zrychlil. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie se inflace v srpnu zvýšila na 8,8 procenta z červencového 8,5 procenta.

"Od počátku války na Ukrajině obzvláště výrazně vzrostly ceny energií, které značně ovlivňují míru inflace. V srpnu byly ceny energií o 35,6 procenta vyšší než v srpnu loňského roku," uvedl statistický úřad. "Také ceny potravin rostly nadprůměrným tempem o 16,6 procenta," doplnil.

Konečnou zprávu o srpnovém vývoji inflace vydají statistici 13. září.

Šéf německé centrální banky Joachim Nagel v nedávném rozhovoru s listem Rheinische Post varoval, že meziroční míra inflace by se v Německu mohla na podzim vyšplhat na deset procent. Dvoucifernou inflaci zažilo Německo naposledy před více než 70 lety. Současné vysoké inflační hodnoty zaznamenala země na přelomu let 1973 a 1974, kdy se následkem první ropné krize prudce zvýšily ceny minerálních olejů.

Červnové a červencové zpomalení inflace dávali ekonomové do souvislosti mimo jiné s nižší daní na pohonné hmoty a celoněmeckou měsíční jízdenkou na regionální a městskou dopravu za devět eur (zhruba 220 Kč). Tato opatření, kterými chtěla vláda obyvatelům ulevit od vysokých cen energií, na konci srpna skončí. To podle ekonomů včetně Nagela povede ke zrychlení inflace.

Vláda kancléře Olafa Scholze mezitím pracuje na novém balíku úlev. Do jaké míry připravovaná opatření dokážou inflaci přibrzdit, jasné ještě není.

Státní rozvojová banka KfW ale uvedla, že Německo se pohybuje mezi stagflací a technickou recesí a že v roce 2023 by se výkon ekonomiky mohl propadnout o 0,3 procenta. Stagflace je v ekonomice situace, kterou charakterizuje vysoká inflace, stagnace poptávky a případně i vysoká nezaměstnanost.

Spolu s rostoucí inflací klesá výkon německé ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) země ve druhém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům vykázal růst o 0,1 procenta. Německá vláda počítá na letošní rok s hospodářským růstem o 2,2 procenta, ještě na začátku roku ale očekávala růst o 3,6 procenta. Svaz německého průmyslu předpokládá, že hospodářství kvůli následkům pandemie a ruské invaze na Ukrajinu letos vzroste pouze o 1,5 procenta.

Témata:  Německo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

30. dubna 2026 20:49

Do kauzy Koktových se vložil další člen rodiny. A nebral si servítky

Českem momentálně rezonuje další kauza rodiny Koktových. Na veřejnost totiž uniklo video, které vrhá hodně špatné světlo na Josefa Koktu. Nikoho asi nepřekvapí, že se celou záležitost rozhodla komentovat i Monika Binias. Sama by prý dokonce volala policii. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Unipetrol

Komentář

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.