"Od počátku války na Ukrajině obzvláště výrazně vzrostly ceny energií, které značně ovlivňují míru inflace. V srpnu byly ceny energií o 35,6 procenta vyšší než v srpnu loňského roku," uvedl statistický úřad. "Také ceny potravin rostly nadprůměrným tempem o 16,6 procenta," doplnil.

Konečnou zprávu o srpnovém vývoji inflace vydají statistici 13. září.

Šéf německé centrální banky Joachim Nagel v nedávném rozhovoru s listem Rheinische Post varoval, že meziroční míra inflace by se v Německu mohla na podzim vyšplhat na deset procent. Dvoucifernou inflaci zažilo Německo naposledy před více než 70 lety. Současné vysoké inflační hodnoty zaznamenala země na přelomu let 1973 a 1974, kdy se následkem první ropné krize prudce zvýšily ceny minerálních olejů.

Červnové a červencové zpomalení inflace dávali ekonomové do souvislosti mimo jiné s nižší daní na pohonné hmoty a celoněmeckou měsíční jízdenkou na regionální a městskou dopravu za devět eur (zhruba 220 Kč). Tato opatření, kterými chtěla vláda obyvatelům ulevit od vysokých cen energií, na konci srpna skončí. To podle ekonomů včetně Nagela povede ke zrychlení inflace.

Vláda kancléře Olafa Scholze mezitím pracuje na novém balíku úlev. Do jaké míry připravovaná opatření dokážou inflaci přibrzdit, jasné ještě není.

Státní rozvojová banka KfW ale uvedla, že Německo se pohybuje mezi stagflací a technickou recesí a že v roce 2023 by se výkon ekonomiky mohl propadnout o 0,3 procenta. Stagflace je v ekonomice situace, kterou charakterizuje vysoká inflace, stagnace poptávky a případně i vysoká nezaměstnanost.

Spolu s rostoucí inflací klesá výkon německé ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) země ve druhém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům vykázal růst o 0,1 procenta. Německá vláda počítá na letošní rok s hospodářským růstem o 2,2 procenta, ještě na začátku roku ale očekávala růst o 3,6 procenta. Svaz německého průmyslu předpokládá, že hospodářství kvůli následkům pandemie a ruské invaze na Ukrajinu letos vzroste pouze o 1,5 procenta.