Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Rusku stoupla na 17,83 procenta

Rusko, ilustrační foto
Rusko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Meziroční růst spotřebitelských cen v Rusku v dubnu zrychlil na 17,83 procenta z březnových 16,69 procenta. Meziroční míra inflace se tak nacházela na nejvyšší úrovni od ledna 2002. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů ruského statistického úřadu. Ruská ekonomika se nyní potýká s problémy v důsledku sankcí, které na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu uvalují západní i další země.

Meziměsíční růst spotřebitelských cen v Rusku nicméně v dubnu prudce zpomalil, a to na 1,56 procenta. V březnu dosáhl 7,61 procenta, zaznamenal tak nejprudší tempo od ledna 1999.

Ruský rubl se v březnu propadl na rekordní minima, což podpořilo poptávku po řadě zboží od základních potravin po automobily v očekávání, že ceny se budou ještě výrazněji zvyšovat. Od té doby se nicméně rubl zotavil a dnes zpevnil až na pětileté maximum vůči euru, píše Reuters.

Meziroční míra inflace se nyní nachází vysoko nad čtyřprocentním cílem ruské centrální banky. Ta navíc předpokládá, že inflace letos vystoupí na 18 až 23 procent.

Centrální banka krátce po zahájení útoku na Ukrajinu více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu na 20 procent z předchozích 9,5 procenta, aby podpořila kurz rublu a omezila inflační tlaky. Od té doby již ale základní úrok snížila na 14 procent, aby tak podpořila ekonomickou aktivitu.

Témata:  Rusko inflace

Související

Aktuálně se děje

12. července 2025 13:40

Uslyšel výkřik. Šerpa prozradil, jak přišla horolezkyně Kolouchová o život

Velmi smutná zpráva zasáhla českou horolezeckou obec v červenci. Ve věku 48 let zemřela Klára Kolouchová, když se zřítila z deváté nejvyšší hory světa Nanga Parbat. Nyní vychází najevo, jak vypadaly její tragické poslední okamžiky.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.