Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Meziroční inflace za celé 1. čtvrtletí stoupla na 11,2 procenta

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Meziroční inflace za první čtvrtletí činila 11,2 procenta. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2021 spotřebitelské ceny stouply v prvním čtvrtletí o 6,3 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993. Ceny rostou u naprosté většiny položek spotřebního koše, tahounem ale jsou energie, bydlení a potraviny. V samotném květnu dosáhla meziroční inflace 16 procent a je třetí nejvyšší v EU. Na dnešní tiskové konferenci k vývoji české ekonomiky v prvním čtvrtletí to uvedl předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

"Nejvíce k meziročnímu růstu spotřebitelských cen přispívalo bydlení a energie, ceny dopravy a potravin. To jsou položky, které tvoří většinu rozpočtu nízkopříjmových domácností. Ceny ale silně rostou v téměř všech oddílech spotřebního koše a tento růst nadále zrychluje," uvedl Rojíček.

Hrubý domácí produkt většiny zemí EU včetně Česka v letošním prvním čtvrtletí překonal úroveň předkrizového prvního čtvrtletí v roce 2019. Rojíček ale upozornil, že pomalejší rozvoj vykazují hlavně ekonomiky závislé na průmyslovém exportu, jako jsou Německo, Itálie, Francie, Slovensko nebo Česko.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,9 procenta. Ekonomika celé EU v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 5,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta.

"Ve srovnání s koncem roku 2021 jsme v letošním prvních měsících pozorovali výrazné oživení investiční aktivity a pozitivně působila i zahraniční poptávka. Domácí spotřeba naopak klesla a domácnosti omezily zejména výdaje na předměty dlouhodobé spotřeby. Je to známka zhoršení spotřebitelských nálad," uvedl Rojíček.

Vývoj průmyslu byl podle Rojíčka v prvním čtvrtletí, ale již i ve druhé polovině loňského roku ovlivněn narušením dodavatelských řetězců. Meziročně se v prvním čtvrtletí průmyslová produkce snížila o 0,4 procenta, mezičtvrtletně stoupla o 1,6 procenta. I tak průmysl podle Rojíčka mírně zaostával za úrovní roku 2019. "Většině oborů se dařilo, negativně působila výroba motorových vozidel," uvedl. V současnosti je podle předsedy ČSÚ nejvýznamnější překážkou růstu nedostatek materiálu a zařízení.

Témata:  inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

1. července 2025 9:29

Češi a prezident? Zase padlo to jméno ze šoubyznysu. Dotyčný má ale jasno

Petr Pavel sice kroutí teprve třetí z pěti roků prvního funkčního období na Pražském hradě, ale agentury neustále zjišťují, koho dalšího si lidé umí představit jako prezidenta republiky. Opět padlo i jedno jméno ze šoubyznysu, které již v této souvislosti není nijak překvapivé. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.