Skoro čtvrtina (23 procent) Čechů odkládala peníze nepravidelně. Jen každý pátý nemá z posledních 12 měsíců našetřeno nic. "Češi patří již od 19. století k nejhospodárnějším národům v Evropě. Je velmi pozitivní, že v této tradici pokračuje i současná nejmladší generace. Na 56 procent dospělých ve věku 18 až 24 let si spoří pravidelně," uvedla mluvčí Provident Financial Kateřina Jarošová.

Pravidelné spoření potvrdilo téměř 70 procent respondentů s vyšším vzděláním, ale pouze 48 procent dotázaných s nižším vzděláním. Zaměstnanci s plným úvazkem (61 procent) jsou schopni spořit pravidelněji než drobní podnikatelé a OSVČ (55 procent).

"Současná míra inflace nedopadá na všechny lidi rovnoměrně. Zdražování zatím pocítili především chudí lidé, kteří museli vyšší výdaje kompenzovat především z úspor, pokud nějaké měli. Střední třída naopak pocítí zdražování v následujících měsících. Lidé jsou si toho vědomi, a proto pokračují ve snaze odkládat si část příjmů stranou,“ upozornil ekonom Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz.

Přestože Češi patří mezi nejspořivější národy na světě, jejich celkové finanční zabezpečení není dostatečné. Pouze 45 procent Čechů by dokázalo vyžít z úspor aspoň šest měsíců, pokud by přišli o zaměstnání. I přesto jsou na tom lépe než Poláci (38 procent) a Maďaři (38 procent). Velký vliv na stav vlastních úspor má vzdělání a s ním související výše příjmu. Zatímco 64 procent lidí s vyšším vzděláním by zvládli žít bez příjmu po dobu šesti měsíců, tak u lidí s nižším vzděláním to je 39 procent.

Od roku 2020 se počet osob bez úspor v Česku snížil o polovinu. Kritická situace může být zejména u lidí, kteří žijí na venkově. Z nich téměř dvě třetiny nemají dostatečné úspory nebo nemají představu o tom, jak dlouho by jim jejich peníze mohly vydržet. Obdobná situace může postihnout lidi v předdůchodovém věku. Ti už obvykle nemusejí živit děti, zároveň by ale měli mít našetřené finance před odchodem do penze. Dostatečné úspory má ale pouze 40 procent z nich.

Pokud neklesnou ceny energií a potrvá vysoká míra inflace, promítne se to brzy v celé ekonomice. Výsledkem bude zpomalení či pokles hospodářského růstu. V takovém případě řada podniků začne propouštět. Lidé bez práce a bez úspor by tak byli odkázáni na státní sociální podporu, která by jim nemusela stačit, varoval finanční ředitel Providentu Luboš Kratochvíl.