Odborníci z institutu předpověděli základní scénář letošního růstu o 2,1 procenta. V nejhorším případě, který by zahrnoval mnohem vyšší ceny energií, by podle nich však ekonomika mohla klesnout i o 0,3 procenta. V prosinci institut pro letošní rok prognózoval růst o 4,5 procenta.

Německý institut Ifo minulý týden zhoršil výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) Německa na 2,2 až 3,1 procenta. Ještě v prosinci počítal s růstem o 3,7 procenta.

"Útok ruských vojsk tlumí ekonomiku prostřednictvím výrazně vyšších cen surovin, sankcí, zhoršení problémů v plynulosti zásobování surovinami a zvýšené ekonomické nejistoty," uvedl tehdy hlavní ekonom institutu Timo Wollmershäuser.

Svůj výhled zhoršily před dvěma týdny i další tři instituty. Skupina německých ekonomických institutů IfW, RWI a IWH kvůli dopadům ukrajinské krize předpovídá na letošní rok v Německu hospodářský růst od 2,1 do 3,1 procenta. Aktuální výhled německé vlády počítá s růstem o 3,6 procenta, což by bylo zlepšení proti loňsku, kdy německá ekonomika vzrostla o 2,9 procenta. Za rok 2020 vykázala kvůli pandemii propad o 4,6 procenta.

Nálada spotřebitelů v Německu se kvůli válce na Ukrajině zhoršuje

Spotřebitelská nálada v Německu se zhoršuje, protože válka na Ukrajině snížila ekonomické vyhlídky a očekávání příjmů domácností nejníže od finanční krize v roce 2009. Vyplývá to z průzkumu mezi přibližně 2000 německých spotřebitelů, jehož výsledky dnes zveřejnil výzkumný institut GfK.

Index spotřebitelské nálady pro duben klesl na minus 15,5 bodu z revidovaných minus 8,5 bodu v předchozím měsíci. Pokles indexu byl mnohem výraznější, než očekávali analytici. Ti jeho hodnotu na duben v anketě agentury Reuters odhadovali v průměru na minus 14 bodů. Pokud je ukazatel nad nulou, signalizuje to, že soukromá spotřeba meziročně vzroste. Hodnota pod nulou znamená pokles spotřeby.

"V únoru byla ještě vysoká naděje, že nálada spotřebitelů se zotaví po zmírnění omezení souvisejících s pandemií. Válka na Ukrajině však způsobila, že se tyto naděje rozplynuly," uvedl analytik GfK Rolf Bürkl.

Zvyšující se nejistota a sankce vůči Rusku podle něj nejvíce zasáhly ceny energií a dlouhodobější oživení nálady spotřebitelů bude možné pouze v případě rychlého příměří a následných mírových jednání. "Kupní síla spotřebitelů se kvůli prudkému nárůstu cen plynu, topných olejů a benzinu snižuje," upozornil. Příjmová očekávání Němců jsou nejhorší od finanční krize.

Průzkum se uskutečnil od 3. do 14. března, tedy poté, co 24. února ruský prezident Vladimir Putin napadl Ukrajinu.

Podle speciálního průzkumu GfK o důsledcích ukrajinské krize má devět z deseti Němců velké nebo velmi velké obavy z vývoje cen energií. V případě potravin má tyto obavy 80 procent dotazovaných. Zájem o nákupy se sice zatím ještě prudce nepropadl, je však nejnižší od února 2020, tedy vrcholu prvních koronavirových omezení.