Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Noční můra ekonomů se vyplní. Trump oznámil, jaká cla zavede první den v úřadu

Donald Trump
Donald Trump
Foto: Depositphotos

Donald Trump, nově zvolený prezident USA, oznámil záměr zavést 25% clo na všechny produkty dovážené z Mexika a Kanady a zvýšit clo na čínské zboží o dalších 10 %. Tato opatření plánuje zavést prostřednictvím výkonných nařízení ihned po svém nástupu do úřadu 20. ledna. 

Trump uvedl, že tato cla zůstanou v platnosti, dokud Mexiko a Kanada nepodniknou razantní kroky proti pašování drog, zejména fentanylu, a nezastaví nelegální migraci přes hranice USA. V případě Číny argumentuje její neschopností zastavit tok chemických látek potřebných pro výrobu fentanylu, které jsou využívány drogovými kartely, včetně těch mexických.

Čína na Trumpova slova reagovala varováním, že „v obchodní válce nikdo nezvítězí“. Mluvčí čínské ambasády Liu Pengyu poukázal na opatření, která Čína údajně již přijala v rámci spolupráce s USA při potírání obchodování s narkotiky, a označil Trumpovy výroky za neodpovídající skutečnosti.

Kanadská vicepremiérka Chrystia Freeland zdůraznila význam spolupráce mezi USA a Kanadou na ochraně hranic a boji proti drogám. Přestože přímo nezmínila nově navrhovaná cla, zdůraznila úzkou spolupráci kanadských a amerických úřadů, například Celní služby Kanady a DEA, na omezení pašování fentanylu.

Během své předvolební kampaně Trump opakovaně označoval cla za klíčový nástroj ochrany amerického průmyslu a posílení pracovního trhu. Tvrdil, že vyšší clo na zboží z Číny, Mexika a Kanady sníží závislost USA na zahraniční produkci.

Ekonomové však upozorňují na negativní důsledky takových opatření. Cla totiž zpravidla zvyšují ceny zboží na domácím trhu, což se nejvíce dotkne běžných spotřebitelů. Podle odhadů Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii by navrhovaná cla mohla každou americkou domácnost stát více než 2 600 dolarů ročně.

Bývalý ministr práce Robert Reich zdůraznil, že cla představují regresivní daň, která disproporčně zasahuje nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Navrhovaná cla mohou vyvolat obchodní válku podobnou té, kterou USA vedly s Čínou během Trumpova prvního prezidentského období. Analytici varují, že taková eskalace by mohla poškodit nejen vztahy USA s těmito zeměmi, ale i globální ekonomiku.

Wendy Cutler, bývalá americká obchodní představitelka, upozornila, že Kanada a Mexiko jsou na obchodních vztazích s USA silně závislé. Více než 83 % mexického exportu a 75 % kanadského exportu směřovalo v roce 2023 do Spojených států, což omezuje jejich možnosti vzdorovat Trumpovým hrozbám.

Analytici rovněž spekulují, že Trumpovy návrhy cílí na brzké zahájení vyjednávání o změnách dohody USMCA (Severoamerická dohoda o volném obchodu), která byla renegociována za jeho prvního prezidentského období a jejíž přezkum je plánován na rok 2026.

Trumpovy tarify také signalizují, že se snaží znovu získat kontrolu nad klíčovými obchodními otázkami, a to i přes nedávnou nominaci Scotta Bessenta na post ministra financí, kterou mnozí považovali za krok ke zmírnění tvrdých obchodních politik.

Shrnutí
Navrhované tarify Donalda Trumpa vyvolaly obavy z rostoucích nákladů pro americké spotřebitele, možných odvetných opatření ze strany obchodních partnerů a rizika nové obchodní války. Zatímco Trump považuje cla za nástroj posílení amerického hospodářství, mnoho expertů varuje, že jejich efektivita je omezená a náklady převyšují přínosy. 

Témata:  USA Donald Trump clo

Související

Aktuálně se děje

8. února 2026 4:00

První předpověď počasí na příští víkend. Zima se vrátí

Zima sice v Česku pokračuje, ale počasí se v posledních dnech oteplilo. Příští únorový víkend by však měl přinést ochlazení, vyplývá z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?