Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

OECD: Koronavirová krize stála svět loni 114 milionů pracovních míst

Voda
Voda
Foto: Pixabay

Koronavirová krize připravila svět loni o 114 milionů pracovních míst. Z toho 22 milionů jich zaniklo v členských zemích Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde je i po částečném oživení o více než osm milionů nezaměstnaných více než před ní. OECD to podle agentura APA uvedla dnes v Paříži.

Na vrcholu koronavirové krize záviselo zhruba 60 milionů pracovních míst na režimu kurzarbeitu, tedy zkrácené práci s příspěvkem státu. To je více než desetkrát tolik než v čase světové finanční krize v letech 2008/09. Díky opatření se zachránilo 21 milionů míst a podařilo se zpomalit nárůst nezaměstnanosti v mnoha zemích. Výrazný hospodářský růst se ale v 38 průmyslových státech OECD ještě na trhu práce plně neprojevil.

"Nyní je velmi důležité stanovit správný politický směr s cílem vytvořit pobídky pro investice do podnikání a pro nová pracovní místa,“ uvedl při představení výhledu zaměstnanosti v Paříži generální tajemník OECD Mathias Cormann. "Pokud se pomoc omezí příliš brzy, ohrozí růst,“ varoval.

Krátkodobé náklady fiskálních opatření by se mohly snížit konkrétnějším zaměřením podpory na nejzranitelnější odvětví, podniky a domácnosti. Vedle podpory zakládání firem a iniciativ na vytváření nových pracovních míst doporučil šéf OECD také přeškolování pracovníků a rekvalifikace.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 nezaměstnanost práce

Související

Aktuálně se děje

29. ledna 2026 16:04

Poslední rozloučení s Mojmírem Maděričem. Rodina prozradila další informace

Bohužel, ani leden se v Česku neobešel bez úmrtí známých osobností. Odešel například herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič, bylo mu 70 let. Poslední rozloučení, na které veřejnost stejně nemůže, se podle dostupných informací ještě neuskutečnilo. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.