Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

OECD: Koronavirová krize stála svět loni 114 milionů pracovních míst

Voda
Voda
Foto: Pixabay

Koronavirová krize připravila svět loni o 114 milionů pracovních míst. Z toho 22 milionů jich zaniklo v členských zemích Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde je i po částečném oživení o více než osm milionů nezaměstnaných více než před ní. OECD to podle agentura APA uvedla dnes v Paříži.

Na vrcholu koronavirové krize záviselo zhruba 60 milionů pracovních míst na režimu kurzarbeitu, tedy zkrácené práci s příspěvkem státu. To je více než desetkrát tolik než v čase světové finanční krize v letech 2008/09. Díky opatření se zachránilo 21 milionů míst a podařilo se zpomalit nárůst nezaměstnanosti v mnoha zemích. Výrazný hospodářský růst se ale v 38 průmyslových státech OECD ještě na trhu práce plně neprojevil.

"Nyní je velmi důležité stanovit správný politický směr s cílem vytvořit pobídky pro investice do podnikání a pro nová pracovní místa,“ uvedl při představení výhledu zaměstnanosti v Paříži generální tajemník OECD Mathias Cormann. "Pokud se pomoc omezí příliš brzy, ohrozí růst,“ varoval.

Krátkodobé náklady fiskálních opatření by se mohly snížit konkrétnějším zaměřením podpory na nejzranitelnější odvětví, podniky a domácnosti. Vedle podpory zakládání firem a iniciativ na vytváření nových pracovních míst doporučil šéf OECD také přeškolování pracovníků a rekvalifikace.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 nezaměstnanost práce

Související

Aktuálně se děje

20. března 2026 14:11

Libor Bouček dostal nečekané laso. Nahradí populární moderátorku

Češi ho vnímají především jako moderátora a v poslední době také jako lovce ze show Na lovu. Liboru Boučkovi to ale zřejmě nestačí, protože přijal další velkou pracovní výzvu. Od dubna se na jeho hlas mohou těšit rozhlasoví posluchači. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.