Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Opatření se zastropováním cen paliv povede k restrikci trhu, tvrdí petrolejáři

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Jakékoliv opatření související se stanovením stropu cen paliv, ať už v podobě omezení marží prodejců nebo určení maximální ceny za litr benzinu nebo nafty, povede k restrikci trhu. ČTK to dnes řekl předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček.

Není podle něj jasné, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) myslel tím, že vláda zvažuje stanovení maximálních marží prodejcům pohonných hmot. Jasněji by mělo být dnes odpoledne, kdy mají zástupci petrolejářského průmyslu a prodejců se Stanjurou schůzku. Na 17:00 se plánuje tisková konference.

Vláda zvažuje stanovení maximálních marží prodejcům pohonných hmot, řekl po jednání vlády ve středu ministr financí Stanjura. Důvodem jsou podle něj výsledky kontrol u prodejců, s kterými je nespokojen. Čerpací stanice musí denně hlásit průměrné prodejní ceny, ministerstvo financí jim povinnost zadalo v polovině března.

"S výsledky (kontrol) nejsem spokojený a budu o tom jednat. Jednou z dalších možností je, a velmi vážně to zvažujeme, stanovení maximálních marží. Máme totiž k dispozici již podrobnější informace a delší časovou řadu údajů," uvedl ministr. Kontrola prodejních cen a přiměřenosti marží je jedním z nástrojů vlády proti vysokým cenám pohonných hmot, jejichž ceny stoupaly v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Podle Indráčka není jasné, co Stanjura myslí svým výrokem. "Otázkou je, jestli regulací marží nemyslel regulaci cen. Vůbec nevím, co tím pan ministr myslel. Když se snažím modelovat nějaké situace, co by tím myslet mohl, tak mi všechny končí restrikcí trhu," uvedl Indráček. Není podle něj jasné, zda chce ministerstvo regulovat rafinerie, distributory nebo prodejce. "Co to je regulace marží? To je v podstatě zákaz vydělávání nad nějakou míru," uvedl Indráček s tím, že není jasné, zda je regulace vůbec oprávněná.

Ekonom Lukáš Kovanda dnes upozornil, že marže rostou rafinériím. "Například rafinační marže polské společnosti Orlen vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba pětinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 7,70 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 39,30 dolaru za barel. V lednu marže činila jen 4,8 dolaru za barel," uvedl Kovanda.

Rafinační marže společnosti MOL podle Kovandy vzrostly v březnu zhruba desetinásobně. Zatímco v únoru činila rafinační marže společnosti MOL 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci to bylo 33,70 dolaru za barel. "Zcela mimořádné navýšení i hodnoty rafinační marže společností Orlen i MOL dávají alespoň částečně za pravdu těm, kteří během rekordního nárůstu cen pohonných hmot v ČR během letošního března upozorňovali, že je z podstatné míry výsledkem maržové politiky rafinérií, distributorů pohonných hmot a samotných čerpacích stanic," uvedl Kovanda.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

6. června 2025 19:46

První slova člena rodiny. Dana Batulková se zastala Jakuba Prachaře

Ani členům jeho herecké rodiny nemohlo uniknout, co údajně tropil Jakub Prachař na palubě letadla z Prahy do Abú Dhabí. Jakubova maminka Dana Batulková proto hodně zvažovala, zdali vyrazí v těchto dnech do společnosti. Nakonec se rozhodla dorazit a prozradila tak, co si o celé kauze myslí. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.