Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Opatření se zastropováním cen paliv povede k restrikci trhu, tvrdí petrolejáři

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Jakékoliv opatření související se stanovením stropu cen paliv, ať už v podobě omezení marží prodejců nebo určení maximální ceny za litr benzinu nebo nafty, povede k restrikci trhu. ČTK to dnes řekl předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček.

Není podle něj jasné, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) myslel tím, že vláda zvažuje stanovení maximálních marží prodejcům pohonných hmot. Jasněji by mělo být dnes odpoledne, kdy mají zástupci petrolejářského průmyslu a prodejců se Stanjurou schůzku. Na 17:00 se plánuje tisková konference.

Vláda zvažuje stanovení maximálních marží prodejcům pohonných hmot, řekl po jednání vlády ve středu ministr financí Stanjura. Důvodem jsou podle něj výsledky kontrol u prodejců, s kterými je nespokojen. Čerpací stanice musí denně hlásit průměrné prodejní ceny, ministerstvo financí jim povinnost zadalo v polovině března.

"S výsledky (kontrol) nejsem spokojený a budu o tom jednat. Jednou z dalších možností je, a velmi vážně to zvažujeme, stanovení maximálních marží. Máme totiž k dispozici již podrobnější informace a delší časovou řadu údajů," uvedl ministr. Kontrola prodejních cen a přiměřenosti marží je jedním z nástrojů vlády proti vysokým cenám pohonných hmot, jejichž ceny stoupaly v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Podle Indráčka není jasné, co Stanjura myslí svým výrokem. "Otázkou je, jestli regulací marží nemyslel regulaci cen. Vůbec nevím, co tím pan ministr myslel. Když se snažím modelovat nějaké situace, co by tím myslet mohl, tak mi všechny končí restrikcí trhu," uvedl Indráček. Není podle něj jasné, zda chce ministerstvo regulovat rafinerie, distributory nebo prodejce. "Co to je regulace marží? To je v podstatě zákaz vydělávání nad nějakou míru," uvedl Indráček s tím, že není jasné, zda je regulace vůbec oprávněná.

Ekonom Lukáš Kovanda dnes upozornil, že marže rostou rafinériím. "Například rafinační marže polské společnosti Orlen vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba pětinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 7,70 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 39,30 dolaru za barel. V lednu marže činila jen 4,8 dolaru za barel," uvedl Kovanda.

Rafinační marže společnosti MOL podle Kovandy vzrostly v březnu zhruba desetinásobně. Zatímco v únoru činila rafinační marže společnosti MOL 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci to bylo 33,70 dolaru za barel. "Zcela mimořádné navýšení i hodnoty rafinační marže společností Orlen i MOL dávají alespoň částečně za pravdu těm, kteří během rekordního nárůstu cen pohonných hmot v ČR během letošního března upozorňovali, že je z podstatné míry výsledkem maržové politiky rafinérií, distributorů pohonných hmot a samotných čerpacích stanic," uvedl Kovanda.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

3. dubna 2026 9:21

Policie objasnila útok na Ruský dům. Cizinec si může jít sednout až na osm let

Policie vznesla obvinění v případu útoku zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Cizinec je ve vazbě a za obecné ohrožen mu v případě odsouzení hrozí až osmiletý pobyt za mřížemi. Incident z minulého týdne řešila diplomatickou cestou i Moskva. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.