Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pandemie prohlubuje nerovnost. 50 nejbohatších lidí v USA má majetek jako 165 milionů nejchudších

Americký dolar
Americký dolar
Foto: Pixmac

Majetek 50 nejbohatších Američanů je v současnosti tak velký, jako majetek 165 milionů nejchudších, protože pandemie nemoci covid-19 přetváří ekonomiku způsobem, který neúměrně odměňuje malou skupinu miliardářů.

Nová data centrální banky USA (Fed), která přinášejí komplexní pohled na bohatství Američanů v první polovině letošního roku, upozorňují také na výrazné rozdíly v bohatství podle rasy, věku a třídy.

Hodnota majetku jednoho procenta nejbohatších Američanů nyní činí 34,2 bilionu USD (791,4 bilionu Kč). Naopak majetek 50 procent nejchudších, tedy zhruba 165 milionů lidí, dosahuje jen 2,08 bilionu USD. To představuje 1,9 procenta veškerého bohatství domácností. Hodnota majetku 50 nejbohatších pak podle údajů agentury Bloomberg činí téměř dva biliony USD a od počátku roku stoupla o 339 miliard.

Podle odhadu Fedu je ve vlastnictví deseti procent nejbohatších domácností 69 procent bohatství země, tedy 77,3 bilionu USD. Na konci 80. let minulého století jejich podíl na celkovém bohatství činil 60,9 procenta. Jedno procento nejbohatších pak vlastní 30,5 procenta majetku proti 23,7 procentům v roce 1989. Naopak podíl dolních padesáti procent klesl na 1,9 procenta z 3,6 procenta.

Covid-19 prohloubil nerovnost v USA. Ztráty pracovních míst dopadly hlavně na pracovníky ve službách s nízkými mzdami a koronavirem se neúměrně nakazilo nebělošské obyvatelstvo. Mnoho lidí z vyšší střední třídy pak může pracovat z domova a sledují, jak jim roste hodnota na důchodových účtech poté, co americké ministerstvo financí a Fed začaly pumpovat do ekonomiky a na trhy finanční pomoc.

Dalším důležitým důvodem rozdílů v bohatství je skutečnost, že většina Američanů nemá prospěch z růstu ceny akcií. Napojení spodních 90 procent obyvatel na akciový trh již téměř dvě desetiletí klesá. Nejbohatší jedno procento obyvatel vlastní více než 50 procent akcií firem a podílových fondů. Deset procent nejbohatších pak vlastní více než 88 procent akcií.

Největším přínosem byl covid-19 pro ty, jejichž bohatství je spojeno s technologickými společnostmi, které těží z přesunu práce, nákupů, zábavy a společenského života na internet. V čele je zakladatel firmy Amazon.com Jeff Bezos, který je považován za nejbohatšího muže světa. Letos jeho majetek vzrostl o 64 procent na 188,5 miliardy USD.

Američané bílé pleti vlastní 83,9 procenta národního bohatství, černošské domácnosti pouhých 4,1 procenta. Podíl bělochů se o něco snížil, podíl černošských obyvatel zůstává zhruba stejný jako v roce 1990.

Z 25 nejbohatších Američanů pouze jeden není běloch. Je to generální ředitel Zoom Video Communications Eric Yuan, jehož majetek letos stoupl téměř sedminásobně na 24,2 miliardy USD.

Témata:  nejbohatší lidé světa koronavirus (coronavirus) COVID-19 ekonomika Jeff Bezos USA

Aktuálně se děje

16. září 2026 21:01

Jeremy Clarkson chtěl rakovinu před fanoušky utajit. Proč změnil názor?

Britský moderátor Jeremy Clarkson je po boji s agresivní rakovinou prostaty v remisi, což veřejně odhalil v nejnovější řadě svého pořadu Clarksonova farma. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear podstoupil v rámci léčby neinvazivní lékařský zákrok využívající vysokointenzivní fokusovaný ultrazvuk. Jeho partnerka Lisa Hoganová uvedla, že jeho rozhodnutí otevřeně promluvit o zdravotních komplikacích pomohlo tisícům lidí. Ona sama vyjádřila velkou radost z toho, že se nemoc podařilo zachytit včas.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.