Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Plynovod Síla Sibiře zahájil provoz. Rusko a Čína posilují strategickou spolupráci

Vladimír Putin, ruský prezident
Vladimír Putin, ruský prezident
Foto: kremlin.ru

Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching dnes prostřednictvím telemostu zahájili provoz plynovodu Síla Sibiře, prvního mezi oběma státy. Podle Putina se tím strategická spolupráce obou zemí dostává na novou úroveň a zvýší do roku 2024 hodnotu vzájemného obchodu na 200 miliard dolarů (4,6 bilionu Kč) ročně. Plynovod napojuje Čínu na sibiřská naleziště zemního plynu.

Síla Sibiře je s náklady 55 miliard dolarů dosud nejdražším ruským plynovodem. Provoz dnes zahájila jeho část dlouhá 2157 kilometrů. Ve finále by měl plynovod měřit ještě o téměř tisíc kilometrů víc. Ruský plynárenský gigant Gazprom již v roce 2014 podepsal obří dohodu o dodávkách plynu do Číny plynovodem Síla Sibiře po dobu 30 let v hodnotě zhruba 400 miliard dolarů.

Nový plynovod je "rozsahem bezprecedentní a vysoce technologický projekt", řekl Putin v telemostu s čínským prezidentem. Pro Moskvu je důležitý i tím, že plyn bude zásobovat i zpracovatelské podniky na ruském Dálném východě. Dnes otevřená větev plynovodu byla vybudována s předstihem, do provozu měla být původně uvedena 20. prosince.

Podle západních analytiků je plynovod Síla Sibiře strategickým projektem, který snižuje závislost Ruska na západních energetických trzích. Své evropské partnery ale Moskva neopouští, zanedlouho otevře plynovod Nord Stream 2 spojující Rusko s Německem, v lednu má být uveden do provozu další plynovod zásobující ruským plynem Turecko. Oba projekty míjejí tradiční tranzitní stát Ukrajinu, s níž Rusko udržuje od roku 2014 po anexi Krymu a povstání v Donbasu mrazivé styky.

Čína nové dodávky plynu z Ruska spojuje s pozvednutím ekonomického potenciálu severovýchodní části země, která dosud své energetické potřeby pokrývala těžbou uhlí. Důsledkem může být i omezení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Rusko se v souboji s Turkmenistánem a Austrálií stává pro Peking klíčovým energetickým dodavatelem a posiluje jeho pozice v obchodní válce s USA, napsala agentura Reuters.

O ceně plynu nově dodávaného do Číny se ruské zdroje oficiálně nezmiňují. Podle viceprezidenta firmy PetroChina Ling Siaa je cena mírně nižší, než v případě dovozů z Turkmenistánu. Počítá se navíc s tím, že s rostoucími odběrovými objemy se může dál snižovat. Do roku 2025 by se měly potřeby Číny podle analytiků zvýšit o polovinu a sibiřský plyn by měl pokrývat desetinu celkové čínské spotřeby.

"Rozvoj čínsko-ruských vztahů je a vždy bude prioritou zahraniční politiky obou našich zemí," řekl dnes při zahájení provozu Si Ťin-pching. "Jde o historický projekt, který je příkladem hluboké integrace a vzájemně výhodné spolupráce," dodal.

Témata:  Vladimír Putin Si Ťin-pching 1 Rusko plynovod Čína Gazprom

Související

Aktuálně se děje

28. ledna 2026 21:48

První nominace na Ceny Anděl. Akademici je budou ještě zužovat

Členové České hudební akademie svými hlasy rozhodli o předvýběru pro letošní nominace Cen Anděl Coca-Cola 2025. Shortlisty 35. ročníku ovládli pražská rapová trojice GUFRAU a Victor Kal. díky hitu Navždycky blázen. Hned třikrát se v přednominacích objevují Ben Cristovao, James Cole a Idea nebo Anna Vaverková.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.