Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v ČR dál zdražují, nafta je poprvé od roku 2014 nad 35 Kč/l

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Zdražování pohonných hmot u čerpacích stanic v České republice pokračuje. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 od minulého týdne vzrostla o 47 haléřů na průměrných 36,59 Kč/l. Je tak nejdražší za sedm let, naposledy za něj platili řidiči více v říjnu 2014.

Nafta zdražila o 64 haléřů na 35,56 Kč/l. Nad 35 korunami byla průměrná cena dieselu naposledy v listopadu 2014. Vyplývá to z informací na webu společnosti CCS, která ceny sleduje.

Pohonné hmoty ve zdražování následují ropu, jejíž cena na světových trzích od začátku roku stoupla o desítky procent. Výraznější nárůst u nafty než u benzinu je podle analytiků daný prudkým zdražováním zemního plynu, se kterým souvisí vyšší poptávka po topném oleji.

Před rokem stál litr Naturalu v průměru rovných 28 korun, tedy o 8,59 Kč méně. Podobný rozdíl je mezi letošní a loňskou cenou nafty, loni byl diesel v posledním říjnovém týdnu v průměru za 27,19 Kč/l.

Nejlevnější benzin momentálně natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 36,22 Kč. Nafta je nejlevnější ve Zlínském kraji, litr tam prodávají průměrně za 35,24 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 37,26 Kč. Nafta se tam tankuje za 36,11 Kč za litr.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

22. února 2026 4:00

Předpověď počasí na příští víkend. Jaro se chopí otěží

Počasí v Česku se otepluje již v současnosti a relativně teplo má být i během příštího víkendu na přelomu února a března. Nejvyšší teploty dokonce překročí 15 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.