Pohonné hmoty zlevnily, ale ne dost. Proč tomu tak je?

Včerejší zlevnění znamená, že cena benzínu se vrací na úroveň z 19. května. Snížení daně tak „smazalo“ cenový nárůst z předchozích necelých dvou týdnů. V případě nafty je situace příznivější. V jejím případě snížení daně redukovalo cenu na úroveň z 3. května. Takže v případě nafty opatření „smazalo“ cenový nárůst z celého předchozího takřka jednoho měsíce. Vládu opatření stojí zhruba miliardu korun měsíčně.

I tak však průměrné ceny pohonných hmot zůstávají v historicky rekordním pásmu, nad úrovní 45 korun za litr. Benzín stojí 45,76 koruny za litr, nafta 45,43 koruny za litr.

V příštích sedmi dnech bude ještě tedy doznívat efekt snížení spotřební daně, který bude tlačit cenu pohonných hmot dále dolů. Proti tomuto efektu ale bude působit vliv vývoje na světovém trhu s ropou a velkoobchodních cen na burze v Rotterdamu. Tyto velkoobchodní ceny se stále drží třeba v případě nafty poměrně vysoko, na úrovni přesahující v přepočtu 29 tisíc korun za tunu nafty. Takováto cenová úroveň právě bude vytvářet tlak na růst cen u tuzemských čerpacích stanic.

Cena ropy Brent předevčírem vzrostla až nad úroveň 125 dolarů za barel. Nyní však klesá v důsledku náznaků, že Saúdská Arábie by mohla navýšit svoji těžbu tak, aby kompenzovala úbytek světové nabídky suroviny způsobený sankcionováním ropy ruské. O tom, že by Rijád v tomto ohledu mohl vyjít Západu vstříc, dnes informuje list Financial Times. Pokud by se tak stalo, cena ropy by se dále propadla, ze stávající úrovně nad 114 dolary za barel Brentu až k úrovni 100 dolarů.

Dosud Rijád odolával tlaku zejména Spojených států, aby svoji těžbu navýšil. Dodržoval totiž úmluvu s dalšími členy kartelu OPEC+, včetně Ruska, která vznikla už v době pandemie a spočívala jen ve velmi pozvolném navyšování těžby po jejím skončení. Rusko však kvůli sankcím Západu není schopné svoji těžbu navyšovat v souladu s úmluvou, neboť má potíže s prodejem již nyní těžené ropy. To některé členy kartelu OPEC+ vede k přehodnocení dohody z doby pandemie a volají po vyškrtnutí Ruska z mechanismu stanovování těžebních kvót. Jestliže by k takovému vyškrtnutí došlo, Rijád již nebude úmluvou vázán a bude moci tím spíše Západu vyhovět navýšením těžby.

Přelomem v rozhodování Rijádu může být částečné embargo na ruskou ropu ze strany EU. Jeho konečné schválení se zdá být formalitou, byť Maďarsko si ještě stále klade dodatečné podmínky, aby embargo přijalo. Bez souhlasu Maďarska embargo platné nebude.  

I tak může Rijád své rozhodnutí navýšit těžbu oznámit už na dnešním zasedání kartelu OPEC+. Jestliže Saúdská Arábie těžbu navýší, pomůže tím také Fialově vládě. Vytvořila by totiž citelný tlak i na pokles cen pohonných hmot v ČR, takže česká vláda by pak mohla tvrdit, že snížení spotřební daně „zabralo“.

Jestliže by tedy Rijád těžbu navýšil, ceny pohonných hmot v ČR se v příštím týdnu propadnou třeba i korunu na litr, na 44,80 koruny na litr v případě benzínu a 44,40 koruny na litr v případě nafty. Pokud Rijád těžbu nenavýší, ceny pohonných hmot se v příštích sedmi dnech zvýší, i přes snížení spotřební daně, na 46,10 koruny za litr v případě benzínu a na 45,60 koruny za litr v případě nafty.

Témata:  pohonné hmoty