Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Potvrzeno. Lagardeová stane v čele Evropské centrální banky

Christine Lagardeová
Christine Lagardeová
Foto: European Union

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na summitu v Bruselu potvrdili jmenování Francouzky Christine Lagardeové šéfkou Evropské centrální banky (ECB). Itala Maria Draghiho nahradí bývalá generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) k 1. listopadu. Lagardeová uvedla, že chce ve funkci udržet v eurozóně stabilní ceny a bezpečné banky.

Lagardeovou nominovali do čela ECB šéfové států a vlád EU na summitu na počátku letošního července, kdy vybrali jako kandidátku na předsedkyni Evropské komise také Ursulu von der Leyenovou.

V polovině září souhlasil se jmenováním někdejší francouzské ministryně financí Evropský parlament.

Lagardeová by měla v čele ECB působit osm let. Mandát může vykonávat pouze jednou. Za jmenování do nové funkce Lagardeová lídrům EU na twitteru poděkovala.

"Těším se, že budu spolupracovat s talentovanými zaměstnanci ECB, abychom udrželi ceny v eurozóně stabilní a banky bezpečné," uvedla.

My sincere thanks to European leaders for appointing me as President of the @ecb from 1 November 2019. It is an honour to succeed Mario Draghi. I am looking forward to working with the ECB’s talented staff to keep euro area prices stable and banks safe. pic.twitter.com/IkkKrKBBHn

— Christine Lagarde (@Lagarde) October 18, 2019

ECB sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem a rozhoduje o měnové politice Evropské unie, mimo jiné o úrokových sazbách.

Témata:  Christine Lagardeová European Central Bank (ECB) Summit EU

Související

Aktuálně se děje

5. března 2026 11:28

Rytmus se nechce opakovat. Naznačil, jak oslaví kulaté jubileum

Kulatá jubilea jsou velkým tématem nejen v českém, ale i slovenském šoubyznyse. Rytmus oslaví v samém úvodu příštího roku padesátiny a hlavou už se mu honí, jak by taková oslava měla ideálně vypadat. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.