Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Koncem července statistici odhadovali meziroční pokles na 10,7 procenta a mezikvartální na 8,4 procenta.
Největší podíl na meziročním poklesu české ekonomiky měla zahraniční poptávka s příspěvkem minus 7,9 procentního bodu. Spotřební výdaje domácností přispěly k poklesu minus dvěma procentními body. "Domácnosti omezily výdaje zejména na předměty dlouhodobé a střednědobé trvanlivosti a také výdaje za služby," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Naopak mírně pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí.
„Výkon české ekonomiky se ve 2. čtvrtletí meziročně snížil o 11 %. Největší podíl na tom měla zahraniční poptávka s příspěvkem -7,9 procentního bodu a dále spotřební výdaje domácností, které přispěly -2 procentními body,“ říká Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
— ČSÚ (@statistickyurad) September 1, 2020
Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 0,9 procenta, meziročně však o 4,8 procenta klesla. Vyšší byly pouze investice do ostatních budov a staveb. Největší propad zaznamenaly investice do strojů a dopravních prostředků.
Saldo zahraničního obchodu se ve druhém čtvrtletí meziročně snížilo o 56,5 miliardy korun na 44,1 miliardy Kč. To je nejnižší hodnota od druhého kvartálu 2012. Vývoz zboží a služeb meziročně klesl o 23,3 procenta. Dovoz zboží a služeb meziročně klesl o 18,2 procenta. "Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl," uvádí ČSÚ.
