reklama

Koronavirová krize nezačala jako hospodářská, podle Špicara tak zůstal téměř netknutý finanční systém. "Troufám si tvrdit, tenkrát (v roce 2008) byly banky spíš součástí problému, než řešení," řekl. V souvislosti s pandemií si podle Špicara jen několik firem stěžovalo, že se jim zdražily některé úvěry, mají těžší přístup k financování, ale rozhodně to nebyl hlavní problém, který by řešily, dodal.

Vláda v nynější koronavirové krizi se také podle Špicara zachovala zcela odlišně. Velmi pomohl program Antivirus na podporu zaměstnanosti. I při dřívější hospodářské krizi se podniky snažily udržet zaměstnance, ale stálo je to mnohem více prostředků a úsilí. Některé, aby ulevily nákladům, propouštěly a poté měly velký problém znovu pracovníky najít. Z toho se nyní poučily a zaměstnance držely, uvedl dále Špicar.

Pozitivním krokem, hlavně z pohledu velkých průmyslových firem, bylo také zavedení státem garantovaných úvěrů v programech COVID III a COVID plus. Podniky je sice podle Špicara nevyužily v takové míře, jaké se čekalo, ale tato možnost byla důležitým psychologickým momentem.

Dalším rozdílem mezi krizemi byla podle Špicara délka odstávek. Zatímco v letech 2008 a 2009 byly kontrolované a omezené, v pandemii nastaly náhle a na dlouhou dobu. Podniky si ale v uzávěře dokázaly dobře nastavit podmínky pro další fungování. Většina firem podle Špicara dobrovolně investovala značné prostředky do protiepidemických opatření. Striktní pravidla dodržovaly společnosti i loni v létě, kdy ve společnosti vláda restrikce uvolnila. "Průmysl nebyl a není žádným epicentrem nákazy během celé krize," řekl Špicar.

Vládní teze "krizí se proinvestovat" se ale podle Špicara v určité fázi vymkla. "Konkrétně se nám nelíbí třeba způsob zrušení superhrubé mzdy, který šel zdaleka nad rámec toho, co bylo napsané v programovém prohlášení vlády. Valorizace důchodů bez důchodové reformy je další obrovský náklad. Plus věci jako je zvýhodněné jízdné stát v krizi financovat nemá," uvedl dále.

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 255 miliard korun z dubnových 192 miliard korun. Vláda pro letošní rok počítá s deficitem 500 miliard korun.

reklama