Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že se stahuje z Německa

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Informovala o tom agentura Reuters, podle které není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.

Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení. Zpráva o odchodu ale přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.

Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.

O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.

Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných "nikoliv přátelských zemí" platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.

Témata:  Gazprom zemní plyn

Související

Aktuálně se děje

5:00

Počasí: Víkend bude zpočátku deštivý, pak se vyjasní

Nadcházející víkend přinese do Česka proměnlivý charakter počasí, kdy se po vlhčí sobotě dočkáme výrazně slunečnější a teplejší neděle. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.