Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že se stahuje z Německa

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Informovala o tom agentura Reuters, podle které není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.

Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení. Zpráva o odchodu ale přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.

Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.

O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.

Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných "nikoliv přátelských zemí" platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.

Témata:  Gazprom zemní plyn

Související

Aktuálně se děje

16. ledna 2026 4:00

Další nástrahy zimního počasí. Meteorologové řekli, co čekají v závěru týdne

Mlhy, námraza a vítr. Meteorologové řekli, s čím je třeba počítat ve zbytku probíhajícího lednového týdne. Mrznout bude hlavně v noci, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.