Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko se řítí do problémů. Podle ekonoma ho čeká extrémní zdražování

Rusko, Kreml
Rusko, Kreml
Foto: Pixabay

Ruský ekonomický profesor Igor Lipsic tvrdí, že Rusko směřuje k situaci, kdy se roční inflace v zemi bude pohybovat v rozmezí od 20 do 100 procent.

Během rozhovoru s televizní stanicí Nastojaščeje vremja také vyjádřil názor, že oficiální představitelé v Rusku nemohou obhájit rychlý pokles hodnoty rublu invazí na Ukrajinu a omezením zahraničního obchodu, a proto hledají záminku v centrální bance.

"Rubl bude nadále oslabovat... Rusko se ocitá v situaci rychlé inflace. Rychlá inflace znamená růst cen od 20 do 100 procent za rok," uvedl Lipsic.

V současné době se inflace v Rusku pohybuje kolem čtyř procent, v pondělí ale oslabil pod psychologicky významnou hranicí 100 rublů za dolar. Podle Lipsice bude rubl i nadále ztrácet na hodnotě.

Jedinou možností, jak by se ruská měna mohla zachránit, by byl export zboží za platby v stabilních měnách, jako jsou dolar nebo euro. Tuto možnost však Rusko nemá kvůli západním sankcím, které byly zavedeny v reakci na ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

"Existuje vtip, který říká... ‚Rubl nemá kurz, rubl má pouze směr. A tím směrem je ztráta hodnoty.‘ A ten vtip je pravdivý," míní s tím, že ještě závažnější než vysoká inflace je nejistota ohledně inflace, což může ohrozit podnikání.

"Když lidé nevědí, jak se ceny budou měnit, není předvídatelnost, což těžce zasahuje do podnikání. Při rychlé inflaci začíná podnikání upadat," dodal Lipsic.

Témata:  Rusko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

2. března 2026 21:54

Česko pošle letadla na tři místa, oznámil Babiš

Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.