Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko zhoršilo výhled letošního růstu ekonomiky na 3,5 procenta

Vlajka Slovenska
Vlajka Slovenska
Foto: Pixabay

Slovensko opět zhoršilo výhled letošního růstu ekonomiky, a to na 3,5 procenta z dosavadních 4,2 procenta. Zdůvodnilo to kromě jiného dopady nakažlivější koronavirové varianty omikron či výpadky v dodávkách komponentů ve výrobě.

Na příští rok Bratislava ve srovnání s předchozími odhady naopak počítá s lepším vývojem hospodářství. V zemi také zrychlí tempo inflace. Vyplývá to z nové prognózy, kterou dnes zveřejnilo slovenské ministerstvo financí.

"Omikron, inflace a nedostatek součástek oddálí plné zotavení slovenské ekonomiky. Začátek roku ovlivní stagnace, jednak z důvodu velkého počtu práceneschopných, ale také inflace, která sníží reálné příjmy, a tedy i spotřebu domácností," uvedlo v komentáři ministerstvo.

Oživení slovenské ekonomiky úřad očekává po odznění epidemie nemoci covid-19 ve druhém čtvrtletí. Polovinou na očekávaném letošním růstu hrubého domácího produktu (HDP) se podle ministerstva bude podílet čerpání peněz z unijního fondu obnovy.

Optimističtější ohledně letošního vývoje slovenské ekonomiky je Evropská komise (EK), která nově ale zemi rovněž zhoršila výhled růstu HDP, a to na pět z předchozích 5,3 procenta.

Horší výsledek hospodářského vývoje očekává slovenské ministerstvo financí i za loňský rok. Hospodářství podle analytiků úřadu vykázalo růst o 3,1 procenta ve srovnání s dříve odhadovaným růstem o 3,7 procenta. Na příští rok úřad předpokládá zrychlení tempa růstu HDP na 5,3 procenta, zatímco dosud odhadovalo pětiprocentní zvýšení.

Za rizika očekávaného vývoje ekonomiky ministerstvo označilo případné šíření nových variant koronaviru.

Letos na Slovensku podle prognózy výrazněji zrychlí tempo zdražování zboží a služeb. Inflace by měla dosáhnout šesti procent, zatímco dosud úřad odhadoval růst spotřebitelských cen o 4,2 procenta. Důvodem jsou hlavně vyšší regulované ceny energií pro domácnosti. Mzdy by se ale měly zvyšovat vyšším tempem než inflace. Ministerstvo počítá i s dalším snižováním míry nezaměstnanosti, která by se v příštím roce mohla přiblížit k hranici pěti procent ve srovnání s 6,9 procenta loni.

Témata:  Slovensko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

1. března 2026 11:14

V Plzni se bouřlivě bojuje o Karla Gotta

V Plzni se již několik týdnů vede bouřlivá diskuse o tom, které místo by mělo nést jméno nejslavnějšího tamního rodáka, zpěváka Karla Gotta. Přestože panuje shoda na tom, že si legenda české hudby vlastní prostor v západočeské metropoli zaslouží, místní politici se nedokážou shodnout na konkrétní lokalitě. Poslední návrh primátora Romana Zarzyckého debatu spíše vyostřil, než aby ji uzavřel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.