Meziměsíčně ceny klesly o 1,4 procenta. Vývoj ovlivnilo zejména promítnutí úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

"Největší vliv na vývoj cenové hladiny měla v říjnu vládní úsporná opatření pro domácnosti ve formě příspěvku na energie. Díky promítnutí úsporného tarifu do cen elektřiny a nulovému poplatku za podporované zdroje energie se ceny proti září snížily o 1,4 procenta. Byl to jediný meziměsíční pokles cen od prosince 2020," sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Říjnový pokles tempa inflace v Česku znamenal mezi evropskými státy posun z desátého na 15. místo nejvyšších inflací. Nejvyšší inflaci na starém kontinentě má dlouhodobě Turecko, nyní tam činí 85,5 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu. Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 procenta. Tempo inflace výrazně zpomalilo, v září byly ceny meziročně vyšší o 18 procent, oznámi dnes Český statistický úřad.

V Evropě se zatím podle analýzy inflace spíše zvyšuje. V eurozóně stoupla téměř o procentní bod na 10,7 procenta, a i když data pro EU ještě dostupná nejsou, očekává se velmi podobné zvýšení na 11,7 procenta. "Turecká inflace je důsledkem neochoty tamního prezidenta akceptovat základní ekonomickou teorii i praxi. Místo aby Turci zvyšovali úrokové sazby, tak je snižují, a za rok se tak dostala inflace z dvaceti procent na 85,5 procenta," řekl analytik Portu Filip Louženský.

Na druhém místě je Moldavsko s 34procentní inflací, pak Ukrajina s 24,6 procenta, následovaná pobaltskými státy Litvou (23,6 procenta), Estonskem (22,5 procenta) a Lotyšskem (21,8 procenta). Podobně si vede také Maďarsko, které má inflaci 21 procent. "Země začíná mít problémy s drahým importem ruských energetických komodit, které měly být díky dobrým vztahům s ruským prezidentem Vladimírem Putinem dlouhodobě levné," uvedl Louženský.