Tisk během krize fungovat nepřestal. Jednotlivá vydavatelství sice omezila redakční činnost, například prací z domova, to však nemělo vliv na rozsah obsahu. Nezastavilo se ani samotné vydávání titulů. Snížil se pouze počet prodejních míst, a to přibližně o 500. Doručování pokračovalo i do oblastí v karanténě. Loňsky rok naopak posílil čtenost médií na internetu.
I přes to se však krize projevila na příjmech z inzerce a počtu prodaných vydání. Podle unie vloni klesly čisté příjmy z inzerce až o 26 procent, což představuje zhruba 1,1 miliardy korun. Dalších 844 milionů tvoří výpadky výnosů z prodejů tisku v loňském roce.
Pokles zaznamenaly téměř všechny velké tituly. Například deníku Blesk klesl počet výtisků meziročně asi o pětinu, což je asi 37.542 výtisků. Ještě více klesl podíl výtisků deníku Sport, který prodal meziročně o 8681 méně vydání, tedy o 28,6 procenta méně. U Sportu se projevilo především jarní omezení profesionálního sportování.
Krize se projevila i na hodnotě reklamního prostoru v médiích. U tisku klesla o 13 procent na 17,2 miliardy korun. Počet zadaných reklam se snížil o skoro 60.000 na 469.727. Nejvýrazněji klesla hodnota reklamy v tisku během jarního nouzového stavu, kdy se výrazně omezila mobilita lidí. Oproti tomu vloni naopak stoupla cena reklamy v televizích a na internetu.
Pandemie mírně pozměnila i zaměření čtenářů. Kvůli omezení cestování se lidé začali více zajímat například o tituly o cestování, zájem je o tisk o vaření, o výtisky s křížovkami a dalším luštěním.
