"Cílem tohoto rázného kroku je ochránit příjmy a úspory domácností v hřivnách, zvýšit atraktivitu aktiv v hřivnách, snížit tlak na devizový trh, a posílit tak schopnost banky udržovat stabilitu měnového kurzu a omezovat inflaci v době války," uvedla centrální banka v tiskové zprávě.
Meziroční míra inflace na Ukrajině se v dubnu zvýšila na 16,4 procenta z březnové hodnoty 13,7 procenta. Podle předběžných odhadů centrální banky navíc v květnu růst spotřebitelských cen dál zrychloval a inflace se pohybovala kolem 17 procent.
"Inflaci tlačí vzhůru výpadky v produkci a logistice způsobené válkou. Významným inflačním faktorem zůstávají také vysoké ceny energií ve světě," uvedla centrální banka. "Navzdory postupnému obnovování ekonomické aktivity bude vzestupný trend u inflace v příštích měsících pokračovat," dodala.
Guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko na dnešní tiskové konferenci vyzval k rozhovorům s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o nové pomoci pro Ukrajinu. Centrální banka musela kvůli stanovení fixního kurzu domácí měny od začátku ruské invaze prodat miliardy dolarů ze svých rezerv. Banka hodlá umožnit volný pohyb kurzu, jakmile to podmínky dovolí.
Základní úrok se nyní dostal na nejvyšší úroveň od roku 2015, kdy se ukrajinská ekonomika potýkala s důsledky ruské anexe Krymu a povstání proruských separatistů na východě země. "Banka očekává, že výrazné zvýšení základní sazby na 25 procent bude dostatečné ke zmírnění tlaků na devizovém trhu a ke stabilizaci inflačních očekávání, což v budoucnosti vytvoří základy pro uvolňování měnové politiky," píše se v dnešní zprávě.
Ruská centrální banka krátce po únorovém zahájení invaze více než zdvojnásobila svou základní úrokovou sazbu na 20 procent. Později však začala měnovou politiku uvolňovat, takže se nyní její základní sazba nachází na 11 procentech.
