Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Velké podniky mohou žádat stát o kompenzace za drahou elektřinu a plyn

Energetika, ilustrační fotografie.
Energetika, ilustrační fotografie.
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Velké firmy mohou ode dneška žádat ministerstvo průmyslu a obchodu o dotace, které jim mají kompenzovat zvýšené náklady na energie. Stát podnikům plánuje rozdělit až 30 miliard korun. Žádosti mohou firmy podávat prostřednictvím informačního systému ministerstva. Příjem žádostí skončí 31. ledna příštího roku.

Pomoc české vlády určenou velkým firmám zasaženým růstem cen energií v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu dnes schválila Evropská komise (EK).

"Zatím je rozpracováno asi 200 žádostí, odevzdaná není žádná," řekl dnes před polednem k dosavadnímu příjmu žádostí mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.

Podpora se týká velkých podniků, které jsou připojené na vedení vysokého a velmi vysokého napětí. "V případě plynu pak jde o velké firmy, jejichž roční odběr převyšuje 630 megawatthodin," uvedl počátkem listopadu náměstek pro průmysl a stavebnictví Eduard Muřický. Dotace mohou čerpat společnosti, kterým se od letošního února do konce října meziročně více než zdvojnásobily ceny energií. Další podmínkou je také, aby firmy nespadaly pod subjekty, na než se vztahují vládou zastropované ceny energií.

Jednotlivé podniky mohou získat podporu až 45 milionů korun. Až 200 milionů Kč pak mohou dostat firmy z energeticky vysoce náročných oborů, které jsou v provozní ztrátě. Typicky jde o společnosti ze zpracovatelského, zemědělského nebo těžebního průmyslu.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) o pomoci velkým podnikům v pondělí jednal se zástupci firem na schůzi tripartity. Podle něj zástupci firem dotace ocenili. "Zároveň naplno pracujeme na řešení, které firmám s vysokými cenami pomůže. Mimo jiné i proto jsem inicioval, aby byl součástí blížící se energetické rady i oběd se zástupci evropského průmyslu," uvedl ministr na twitteru.

Pro malé a střední firmy, stejně jako domácnosti nebo veřejné instituce a podniky bez obchodní povahy česká vláda stanovila maximální ceny na dodávky elektřiny a plynu. Začnou platit od příštího roku a budou ve výši 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Zastropování cen pro velké firmy podle vlády neumožňuje evropská legislativa.

Exekutiva Evropské unie zavedla dočasný rámec pro mimořádné poskytování státní pomoci firmám předloni, a to v reakci na hospodářské dopady pandemie covidu-19. Koncem října jej rozšířila o možnost podpořit velké průmyslové podniky zasažené rekordním nárůstem cen energií. Příspěvky pro firmy nesmějí podle komise přesáhnout 30 procent uznatelných nákladů. V případě energeticky náročných podniků pak jde až o 70 procent. Mezi takové firmy podle EK patří těžební či metalurgické společnosti, chemičky, sklárny, textilky a další.

Témata:  firmy energetika Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

Související

Aktuálně se děje

21. ledna 2026 21:05

21. ledna 2026 17:24

Dánsko není vidět, evropští lídři nic nedělají, USA jsou nezastavitelné. Trump přednesl v Davosu ostrý projev

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Přestože jeho přílet provázely komplikace – prezidentský speciál Air Force One se musel krátce po startu vrátit kvůli „menší závadě na elektroinstalaci“ – Trump dorazil do švýcarského letoviska včas. Na pódium vstoupil za potlesku zaplněného sálu a svůj projev zahájil slovy, že přichází s „fenomenálními zprávami“ z Ameriky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.