Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vlastní bydlení je opět nedostupnější. ČNB rekordně zvedá úrokové sazby

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Marie Cvrčková, EuroZprávy.cz

Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997.

Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

Na posledním měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 1,5 procenta. Pro toto rozhodnutí tehdy hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na 1,75 procenta.

"Rozsah zvýšení hlavní úrokové sazby znamená, že bankovní rada vnímá výrazná inflační rizika a potřebu razantní reakce měnové politiky s cílem zabránit růstu střednědobých inflačních očekávání. Další kroky ČNB v oblasti úrokových sazeb budou záviset na dění v ekonomice ve smyslu vývoje inflace a hospodářského růstu, důležité také bude, zda a jak výrazně bude posilovat kurz české koruny," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Rusnok: Rada ČNB je připravena dále zvyšovat sazby, odpovídá to prognóze

Nové prognóze České národní banky odpovídá strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku. Bankovní rada je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s prognózou. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Dnešní krok ČNB má podle guvernéra za cíl navrátit inflaci do blízkosti dvouprocentního cíle za zhruba 12 až 18 měsíců. Zároveň by měl podpořit ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností. "Zvýšení sazeb omezí průsak inflačních očekávání ze zahraniční i české ekonomiky do cenového vývoje v delším období a a zabezpečí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního cíle na horizontu měnové politiky," uvedl Rusnok.

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pro rok 2023 ČNB odhad zlepšila na 3,8 procenta z předchozích tří procent.

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta.

Témata:  hypotéky ČNB

Související

Aktuálně se děje

1. července 2025 9:29

Češi a prezident? Zase padlo to jméno ze šoubyznysu. Dotyčný má ale jasno

Petr Pavel sice kroutí teprve třetí z pěti roků prvního funkčního období na Pražském hradě, ale agentury neustále zjišťují, koho dalšího si lidé umí představit jako prezidenta republiky. Opět padlo i jedno jméno ze šoubyznysu, které již v této souvislosti není nijak překvapivé. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.